S blížícím se koncem roku bývá zvykem ohlédnout se zpět a zhodnotit uplynulý rok, zda se nám podařilo splnit vše, co jsme si předsevzali či jsme neopomněli něco dotáhnout do konce. Musím se přiznat, že i já jsem jeden malý restík vůči motoristickým fanouškům našel. V květnu letošního roku jsem na těchto stránkách psal o připravované vzpomínkové jízdě k 90. výročí 1. Československé Tourist Trophy, která se jela v roce 1926 v okolí Karlové Studánky. Jenže jsem se už nezmínil, jak jízda dopadla.
Takže ve zkratce. Na start v Karlové Studánce 28.5. se oficiálně postavilo dvacet vozidel a čtyři motocykly, vyrobené do roku 1939. Zahájení závodu byli přítomni mimo dalších i tehdejší prezident Autoklubu České republiky Roman Ječmínek a také nositel slavného motoristického příjmení Junek, Vladimír, rozený synovec a adoptivní syn Elišky Junkové. Krátce po půl desáté na trať vyrazil první automobil, konkrétně Chenard – Walcker z roku 1912 a za ním v půlminutových intervalech ostatní účastníci. První okruh kopíroval přesně trať z roku 1926. Z Karlové Studánky se jelo do Vrbna, odtamtud pak do obce Vidly, následně se vystoupalo až do výše 1000 m n. m. (Sedlo pod Lyrou) a z kopce zpět do Karlové Studánky, okruh měřil 22,4 km. Druhý okruh se jel shodně jen do Vrbna, pak trasa vedla přes Zlaté Hory do polských Glucholaz, kde byl připraven oběd. Zpět do cíle v Karlové Studánce se jelo přes Jeseník a Videlský kříž. Což znamenalo dohromady v druhém kole dalších úctyhodných 80 km v kopcovitém terénu. Stroje třikrát absolvovali stoupání místy dosahující 7 % v délce několika kilometrů. Všichni startující šťastně dojeli do cíle, byť někteří cestou museli opravovat své miláčky.
Pro všechny účastníky bylo od pátku do neděle zajištěno ubytování v prostorách lázní, v sobotu byl připraven galavečer s živou hudbou a slavnostním předáním upomínkové medaile všem účastníkům, kteří jízdu absolvovali.
Velkou zásluhu na připomenutí historie z počátku motoristického sportu na území Československa mají členové Auto Moto Veterán Klubu z České Vsi se svým předsedou Jiřím Hauerlandem. Pro úplnost je třeba dodat, že na „Okruhu pod Pradědem“ se závodilo ještě dvakrát v letech 1927 a 1928. Druhý ročník se stal kořistí Čeňka Junka a druhá skončila jeho manželka Eliška, která však měla poruchu na vozidle a sjezd do Karlové Studánky absolvovala setrvačností bez motoru. V roce 1928 Čeněk Junek závod nedokončil, kdy vinou chvilkové nepozornosti (údajně se natahoval po kohoutku od nádrže) vyjel z trati a zbořil kus plotu. Jak dopadla ten rok Eliška jsem se nedozvěděl. Využil jsem však přítomnosti Vladimíra Junka, se kterým jsem si příjemně popovídal i o Elišce. Mimo jiné jsem vyzvídal, zda Eliška nikdy nelitovala svého rozhodnutí skončit se závoděním, a dověděl jsem se, že byla zásadová a jestli se v něčem rozhodla, tak už se zpátky k tomu nevracela. Vladimír mi řekl, že ve svých šedesáti se rozhodla ze dne na den přestat kouřit, také přestala a vydržela. Dále pak v osmdesáti se rozhodla, že již nebude vůbec řídit a přestala. Stejně tak to bylo i se závoděním. Jen pro zajímavost, potom co odevzdala řidičský průkaz, nechala se všude vozit taxíkem a jednou ji při jízdě taxikář poznal, nabídl ji vozit, kdykoliv bude potřebovat a zadarmo.
A to je vše, snad jsem tedy svůj restik smazal a nezbývá mi než popřát všem příznivcům vůně benzínu do roku 2017 příjemné motoristické zážitky.
Fotogalerie z 90. výročí 1. Československé Tourist Trophy
