První podnik letošní sezony mistrovství světa vytrvalostních závodů motocyklů (FIM Endurance World Championship) v Le Mans proběhl za perfektních podmínek. Přes den teploměr ukazoval i přes 20 stupňů a v noci se závodilo pořád nad 8 °C, což je na dubnový závod docela pozoruhodné. Letošní 45. ročník závodu po dvou covidových letech přivítal opět fanoušky, kteří se sešli v počtu 62 000.

Pokud jde o samotný motocyklový sport, tak do závodu nejvíce „promlouvaly“ týmy FCC TSR Honda, YART-Yamaha a Yoshimura SERT. Kvůli ztrátě kapaliny v yamaze Švýcara Davida Chevaliera byl v závěru opět vyslán na trať safety car, ale závod skončil v závodním tempu.

#1 Yoshimura SERT Motul (Black, Simeon, Guintoli), Suzuki GSX- R1000 (foto: David Reygondeau/EWC média)

Josh Hook, Mike di Meglio a Gino Rea předvedli po startu 24hodinového závodu na okruhu Bugatti impozantní tempo. Tovární tým Honda dlouho bojoval o vedení se Suzuki, ale v sobotu večer a v neděli ráno utrpěl neúspěchy kvůli defektům a havárii. Nakonec pro tým Masakazu Fujii zbylo třetí místo.

Vpředu se v dlouhé noci Le Mans objevil velký souboj mezi Suzuki a Yamahou. Tým YART-Yamaha, za který čeští fanoušci drželi palce Karlu Hanikovi, startoval z pole position. Ale práce Karel Hanika rozjel R1čku příliš pozdě a ocitl se na konci pole. V brilantním závodě dohánění postoupil tým z Rakouska na druhé místo. Tým šéfa týmu Mandy Kainz tuto pozici udržel až pod šachovnicovou vlajku a posádka Marvin Fritz, Niccolo Canepa a Karel Hanika měla všechny důvody k velké radosti.

Zatímco Yamaha dokázala udržet tlak na Yoshimuru SERT Motul, nedokázala vážně napadnout současného mistra světa EWC. Sylvain Guintoli musel jednou v sobotu večer zatlačit GSX-R zpět do boxů bez paliva, jinak neměl tým žádné větší problémy. Guintoli, Gregg Black a Xavier Simeon nakonec vyhráli 45. ročník závodu 24 hodin Le Mans s náskokem jednoho kola.

Hned za třemi továrními týmy Suzuki, Yamaha a Honda byla v celkovém výsledku řada týmů Superstock. Vítězství v této kategorii si po skvělém výkonu odnesli Philipp Steinmayr, Baptiste Guittet a Hugo Clere z týmu 18 Sapeurs Pompiers. V sobotu ještě měli technické problémy a proklouzli zpět na 25. místo. Nakonec však tempo tria bylo tak silné, že jim nikdo ze Superstocků nestačil. Druhý byl No Limits Motor Team (Suzuki), třetí místo obsadil tým Honda National Motos se Švýcary Valentinem a Sebastianem Suchetovými a také Guillaume Raymondem.

Výsledek 24h Le Mans 2022

Text: Milan Spurný, foto: David Reygondeau/EWC média

Pohled na soupisku startujících v hlavní třídě letošní 24hodinovky v Le Mans sice nesliboval, podobně jako v minulých letech, příliš vyrovnaný průběh, ale tento podnik patří k nejtradičnějším v motorsportu a tak mu i letos patřila relativně velká pozornost médií.

Á propos tradice: Poprvé od roku 1968 se nejelo v „zaběhnutém“ červnovém termínu. Před 33 lety to způsobily chuligánské nepokoje v Paříži, letos ona neblaze známá „mediální chřipka“.

Předstartovní atmosféra 24H Le Mans 2021 (foto: Toyota Gazoo Racing média)

Ale zpět k oné málo slibné startovní listině. Výstavní, naprosto přetechnizovaná a tím finančně nedostupná, třída „Hypercar“ obsahovala celých 5 přihlášek. Dvě od jasného favorita Toyoty, dvě od amerického dobrodruha a kutila Jima Glickenhause a jednu od domácího výrobce Alpina, jehož vůz LMP1 vlastně pravidlům hypercarů neodpovídá… Mnohem veselejší byl pohled na prototypy třídy LMP2. Bylo jich rovných pětadvacet. Experti očekávali právě zde ty nejzajímavější souboje, rýpalové si přáli, aby po případném odpadnutí hypercarů i jedna „LMP2jka“ z nich vyhrála – jak se málem přihodilo nedávno. Zbytek 62 startujících tvořily mnohem pomalejší vozy GT a jeden „speciál pro postižené“ (špičkový motorsport si prostě někdo v FIA spletl s Paralympics…).

Le Mans má coby mediální záležitost čtyři důležité vrcholy. Zaprvé zcela přetažený „hype“ před podnikem, kterého samozřejmě nejvíce využila favorizovaná automobilka Toyota. Zadruhé boj o pole position, který také šel zcela jasně na konto Japonců, neboť Kobajaši zajel zlehka o 1,6 sekundy rychleji než konkurence. Zatřetí vedení po startu, o které se Toyotě postaral pilot prvního stintu Mike Conway. Od 16:00 h sobotního odpoledne tedy šlo jen o to, docílit i čtvrtého vrcholu – celkového vítězství o 24 hodin později.

A právě s ohledem na celkový triumf v legendárním závodě nezačala operace Toyoty nejšťastněji. V La Sarthe poprvé po mnoha dnech pršelo! Na takové podmínky dostalo zcela nepřipravené startovní pole od ředitelství tři kola za safety carem. Start za vodícím porsche velkému glancu Le Mans sice trochu ubral, poleman Conway se ale po oněch třech okruzích suverénně ujal vedení. Za ním ovšem vrazil zcela přemotivovaný Olivier Pla (Glickenhaus) do druhého japonského vozu s Buemim v kokpitu. Oba mohli se ztrátou pokračovat a Nicolas Lapierre (Alpine) se na čas těšil z druhého místa. Conway poté demonstroval, že se jeho GR101 nachází ve vlastní třídě a ostatním rychle ujel. Po začátečnických chybách Lapierra a Westbrooka ve druhém Glickenhausu se po první hodině na druhém místě skutečně dočasně usadil vůz třídy LMP2 – Jota Oreca s Portugalcem Felixem da Costou v kokpitu.

Bývalý pilot F1 Buemi ale neměl problém, aby druhou Toyotu brzy poté „protáhl“ z hloubi pole na druhou pozici a oba japonské vozy od té chvíle nerušeně držely dvojité vedení, přičemž obdarovávaly soupeře za soupeřem celými koly ztráty…

Situace ne špičce se poté trvale stabilizovala, soumrak a především déšť kolem 21:00 h ovšem několika týmům Le Mans 2021 silně pokazily. Na mokré trati se mnoho účastníků (převážně ve třídě LMP2) rozloučilo s dobrým výsledkem směrem do štěrku, či dokonce svodidel. Nejdříve vrazil Argentinec Colapino do Němky Floerschové, kterou později torpédoval Ligier týmu Algarve. Znamenalo to konec pro dívčí tým Floersch/Calderon/Visser. Ve stejný okamžik havarovaly v šikaně po první zatáčce oba vozy stáje United Autosport a také jezdci chrabrého ARC Bratislava Konopka/Webb/Konopka byli více mimo trať než na ní. Dále v popředí hodnocení LMP2 zahodil zkušený Anthony Davidson nehodou všechny naděje vedoucího týmu Jota.

#7 Conway, Kobajaši a Lopez, Toyota Gazoo Racing, Toyota GR010 – Hypercar, 24H Le Mans 2021 (foto: Toyota Gazoo Racing média)

Právě takové okolnosti potvrzují třídu skutečných borců. Posádky Toyoty si v noci podobné faux pas nedovolily a když se roztáhla ranní mlha vedli Conway/Kobajaši/Lopez o dobré 2 minuty před týmovou posádkou Buemi/Nakajima/Hartley. Na starou Alpinu LMP1 Lapierra, Negraa a Vaxiviera měli gigantický náskok 4 kol – letošní Le Mans byl skutečně „non contest“…

Ve třídě LMP2 se mezitím prosadily oba vozy Oreca belgické stáje WRT. Vedla posádka Frijns/Habsburg/Milesi před Kubicou/Delétrazem/Yeem. Mezi vozy GT kralovalo AF Corse Ferrari 488 Pier-Guidiho, Calada a Ledogara.

Šest hodin před koncem ovšem Japoncům přeci jen ztuhly rysy, i když jen na chvilku. Při výjezdu z pomalé Arnage Buemiho GR101 náhle zpomalila. Nač dříve musel pilot vyrukovat s kladivem a šroubovákem, se ovšem dnes řeší jinak. Švýcar svou elektronickou „obludu“ zastavil a vypnul. Pak zmáčkl tlačítko „reset“, všechny myslitelné i nemyslitelná systémy vozu znovu naskočily a jelo se vesele dál… Na absolutní dominanci Toyoty ani tohle nic nezměnilo.

Oba tovární vozy si až do konce závodu vzájemně neublížily a aniž by vůbec musely jít naplno na hranice svých možností, slavily jejich posádky Mike Conway, Kamuj Kobajaši a José Maria Lopez a Sébastien Buemi, Kazuki Nakajima a Brendon Hartley dvojité vítězství. Toto vítězství vlastně nebylo v žádném okamžiku 24hodinovky vážně ohroženo – za takových okolností je Le Mans a vlastně i celý světový šampionát WEC fraškou…

S velkým odstupem dojeli třetí „lokální matadoři“ Lapierre, Vaxiviére a Negrao a pan Glickenhaus se mohl těšit ze skutečnosti, že oba jeho vozy nejenže dojely do cíle, ale i to, že pomalejší vůz byl nakonec ušetřen potupné porážce rychlejšími LMP2.

Strašný osud potkal populární posádku Robert Kubica, Louis Delétraz a Yifei Ye, která ještě v posledním kole vedla, když jejich vůz zůstal stát! Z vítězství ve třídě LPM2 se tedy radovali jejich týmoví kolegové od WRT Robin Frijns, Ferdinand von Habsburg a Charles Milesi. Zlatý pohár třídy GT si domů vezli piloti Ferrari Alessandro Pier Guidi, James Calado a Come Ledogar, „slovenský“ Ligier se v hodnocení nakonec objevil jako 25.

Závěrem: Pozorovat 24 hodin, jak jediný tovární tým zesměšňuje soukromou konkurenci, jen těžko pozvedlo sportovní hodnotu legendárního podniku. Pořádající ACO a FIA by se měly zamyslet nad tím, zda je jejich cesta technického overkillu, kterou s nimi mimo Toyoty nikdo nehodlá jít, ta správná. Letošní Le Mans v mnohém smutně připomínalo věhlasné Indy500 – oba závody přežívají především díky svému velkému jménu a tradici. Ročník 2021 těžko vejde do dějin coby opravdový „klasik“…

Výsledek 24h du Mans 2021

1. Conway/Kobajaši/Lopez, Toyota GR010 – Hypercar
2. Buemi/Nakajima/Hartley, Toyota GR010 – Hypercar
3. Negrao/Lapierre/Vaxiviére, Alpine A480 – LMP1
4. Derani/Mailleux/Pla, Gliskenhaus 007 – Hypercar
5. Briscoe/Westbrook/Dumas, Glickenhaus 007 – Hypercar
6. Frijns/Habsburg/Milesi, WRT-Oreca 07 – LMP2
7. Gelael/Vandoorne/Blomkvist, G-Drive-Oreca 07 – LMP2
8. Canal/Stevens/Allen, Panis-Oreca 07 – LMP2
9. di Resta/Lynn/Boyd, United Autosports-Oreca 07 – LMP2
10. Smiechowski/van der Zande/Brundle, Inter Europol-Oreca 07 – LMP2

Text: Roman Klemm, foto: Toyota Gazoo Racing média

• Goodyear je výhradním dodavatelem pneumatik pro kategorii LMP2
• 24 hodin Le Mans je vrcholem světového kalendáře vytrvalostních závodů
• Nad Le Mans bude létat vzducholoď Goodyear

V rámci tohoto úkolu bude Goodyear všem týmům v kategorii LMP2, nejpočetnější třídě startovního pole, pneumatiky nejen dodávat, ale také s týmy během závodního týdne i samotného závodu přímo spolupracovat, aby jim pomohl vytěžit z pneumatik maximum. Goodyear se do závodu 24 hodin Le Mans vrátil teprve v loňském roce, kdy v otevřené soutěži skončil se dvěma vozy na stupních vítězů. Od té doby byl jmenován výhradním dodavatelem pneumatik pro vozy LMP2 ve FIA Mistrovství světa endurance (WEC) a Evropském seriálu Le Mans (ELMS), včetně závodu 24 hodin Le Mans. Tento víkend tak bude na pneumatikách Goodyear závodit celkem 26 vozů, tedy více než při Velké ceně a závodit budou více než dvanáctkrát déle.

Goodyear ovšem v Le Mans nebude přítomen jen na závodní dráze. Při pohledu na oblohu budou moci fanoušci nad sebou spatřit vzducholoď Goodyear, která bude závody po celou dobu z výšky sledovat. Globální ikona značky Goodyear se letos do Le Mans vrací stejně jako loni a završuje tím své letošní letní evropské turné, během nějž navštívila Velkou Británii, Německo, Itálii, Polsko, Slovinsko, Dánsko a na skok se zastavila i v České republice. Během závodu bude také snímat unikátní letecké záběry závodů pro televizní přenosy.

Vzducholoď Goodyear bude nad Le Mans ve službách pro ZV přenosy.

Ben Crawley, ředitel pro motoristický sport společnosti Goodyear v regionu Evropa, Blízký východ a Afrika: „Le Mans je vrcholem kalendáře závodů endurance a pro společnost Goodyear představuje skutečně velmi důležitý závod. V loňském roce nás potěšilo, že dva naše vozy skončily na stupních vítězů, i když v celém závodním poli LMP2 měly převahu tři ku jedné konkurenční značky. To potvrdilo kvality našich pneumatik a tvrdou práci celého týmu Goodyear. Letos ovšem před námi stojí zcela jiná výzva, protože tentokrát spolupracujeme se všemi týmy LMP2. Le Mans je vždy neuvěřitelnou sportovní událostí. Velice nás těší, že bude letos opět s diváky, už proto, že jim můžeme nabídnout i další atraktivní podívanou v podobě vzducholodi Goodyear létající nad závody.“

Pohled jezdce

Před svou čtvrtou účastí v 24 hodin Le Mans si je portugalský závodník Antonio Felix da Costa jistý, že o tom, kdo bude stát na stupních vítězů a kdo ne, rozhodne volba správné strategie ohledně pneumatik a jejich výměny při zastávkách v boxech. Loni skončil se svými kolegy z týmu Jota Sport Anthonym Davidsonem a Robertem Gonzalezem na druhém místě, letos se bude určitě chtít umístit ještě lépe.

Vytrvalostní závod 24H Le Mans, to je třešnička na motoristickém dortu.

„Na trati v Le Mans se pneumatiky tolik neopotřebovávají, takže s nimi můžeme absolvovat více kol,“ vysvětluje da Costa. „Při přípravě na závod tým vyvíjí různé strategie, zvažujeme třeba možnost výměny vždy jen jedné pneumatiky nebo jen pneumatik na jedné straně vozu. Nabízí se spousta možností, které můžeme vyzkoušet, abychom při zastávkách v boxech ztráceli co nejméně času. Od doby, co je Goodyear výhradním dodavatelem pneumatik pro LMP2, jsou nyní všechny týmy na stejné startovní čáře. Je na nás jako týmu, abychom s pomocí techniků společnosti Goodyear, kteří s námi spolupracují, dokázali najít nejlepší možný směr.“

Dění na trati v Le Mans zahájí v dnes odpoledne první volné tréninky a kvalifikace. Ve čtvrtek budou pokračovat volné tréninky, kvalifikace a hyperpole jako příprava na vlastní start závodu v sobotu 21. srpna v 16:00 hodin.

Text: Milan Spurný, zdroj: Goodyear média, foto: Goodyear média

Po propuknutí pandemie trčel Chytka doma v Česku a odškrtával jednu domluvenou akci za druhou. Postupem času se ale zase rozhýbaly, před čtrnácti dny se přední český sportovní fotograf vydal na Baja Poland. „Většina týmů je nyní ale hodně opatrná a raději šetří náklady, protože neví, co bude. A první, kde uberou, jsou vždycky marketingové výdaje. Sice jsou teď ještě na stejných číslech, ale nemohou riskovat. Místo třicetiprocentního nárůstu, který jsem po loňské roce očekával, tak odhaduji, že mi sedmdesát procent focení ubyde. Tedy jestli toho nezruší ještě víc,“ popsal.

Dalším problémem je pro Chytku samozřejmě také omezené cestování. „Například do Le Mans jsme jeli raději dvanáct hodin autem. Nechtěl jsem objednávat letenky, když by pak někdo z nás mohl být pozitivní. Létat z Prahy by nyní nebylo úplně rozumné, tak radši jedeme autem, abychom nebyli v kontaktu s lidmi. Naštěstí mi už došel negativní výsledek testu, takže dobrý,“ ulevilo se mu.

Stopku Chytkovi v posledních týdnech vystavili často pořadatelé, kteří kvůli různým nařízením museli snížit počty zástupců médií. „Když už se daná soutěž konala, tak místo takových tři sta fotografů, kteří jezdí na akce typu formule 1, nebo Moto GP, najednou dostalo akreditaci jen dvanáct lidí,“ prozradil s tím, že do Le Mans se mu podařilo dostat díky hlavnímu sponzorovi celé akce.

Na slavném francouzském závodě byl loni poprvé a znovu se tam těší. I přes fakt, že bude „čtyřiadvacetihodinovka“ poznamenaná neúčastí fanoušků. „Díky ruchu motorů to sice nebude taková změna jako například na fotbale, kde je teď naprosté ticho, ale bez diváků to bude vypadat úplně jinak. Také novinářů bude daleko méně. Spousta fotografů se dostane jen na trať a ne do prostoru boxů. Já naštěstí budu i tam, o tom to tam dost je.“

I přes znovu horšící se situaci Chytka věří, že velké závody už nezruší. „Situace samozřejmě není jednoduchá, ale lednový Dakar snad vyjde. Teď se přeci jede i cyklistická Tour de France, kde je daleko víc fanoušků než v Saudské Arábii, tak to snad dopadne. Před Dakarem se někam na čtrnáct dní zavřu a budu úplně sám, protože si nemůžu dovolit, že bych tam nemohl odcestovat,“ žertoval.

Dle Chytkových slov je každopádně jisté, že pokud by se současný stav s koronavirem výrazně zhoršil, svět motorsportu by to nenávratně zasáhlo. „Organizátoři závodů tím trpí hodně už teď, jejich ztráty jsou obrovské. Všichni nyní jedou v režimu přežít a věří, že příští rok bude v pohodě. Ale jakmile to nebude ani příští rok dobré, tak to se spoustou šampionátů může dopadnout špatně,“ dodal.

Vozy Aston Martin, Ferrari, Ford, Corvette a Porsche svedly překrásnou kvalifikační bitvu ve skupině LMGTE Pro, přičemž britské značce se podařilo vyšplhat až na vrchol a Aston Martin tak ustavil nový kvalifikační rekord pro skupinu LMGTE Pro.

Shrnutí – kvalifikace 24H Le Mans 2017

• Kamui Kobayashi (#7 TS050 HYBRID) z týmu Toyoty Gazoo Racing zajel senzační kolo a vytvořil nový kvalifikační okruhový rekord 3:14,791 (pro aktuální konfiguraci trati). Překonal tak starý rekord 3:16,887, který zajel s Porsche Neel Jani v roce 2015 o 2,096 sekundy! Kobayashi se svými parťáky Mike Conway a Stéphane Sarrazin tak odstartují z pole position letošní závod 24H Le Mans.
• Toyota #8 TS050 HYBRID s Kazuki Nakajimou, který sdílí tento speciál s jezdci Sébastienem Buemi a Anthonym Davidsonem, doplní první startovní řadu, když se jim podařilo zajet kvalifikační čas 3:17,128.
• Jen o jednu desetinu sekundy skončilo na třetím místě #1 Porsche 919 Hybrid s posádkou Lotterer, Jani a Tandy, které bude sdílet druhou řadu startovního roštu s druhým vozem týmu #2 Porsche 919 Hybrid s týmovými kolegy Bernhard, Bamber a Hartley. Druhý vůz Porsche musel předčasně ukončit kvalifikační den, kdy šlo o preventivní opatření v důsledku zvýšených teplot motoru.
• Třetí startovní řádu nakonec zaplní vůz #9 TS050 HYBRID s posádkou Lapierre, Kunimoto a Lopez a nehybridní vůz skupiny LMP1 #4 ENSO CLM P1/01-Nismo týmu ByKolles Racing. Posádku vytvořili Webb, Kraihamer a Bonanomi, když vůz zaznamenal nejrychlejší kolo s časem 3:24,170 ve chvíli, kdy ho pilotoval Oliver Webb.

Zdroj: fiawec.com, foto: fiawec.com

Jürgen Barth s vozem Porsche 936/77 Spyder Le Mans

Od roku 1976 FIA proměnila podobu mistrovství světa značek ve vytrvalostních závodech. Místo sportovních prototypů se jej směly účastnit jen výrazně upravená sériová auta skupiny 5, tzv. siluety. Pro sportovní vozy skupiny 6 byl vypsán šampionát sestávající z kratších závodů. Pořadatelé v Le Mans tím nebyli nadšení. Proto svou 24hodinovku vypsali pro obě kategorie.

U Porsche vytvořili na bázi klasických 911 nový vůz 935, který měl reálnou šanci navázat na triumfy z let 1969 až 1971. Tyto vozy skutečně neměly v následujících letech soupeře. Koncem roku 1975 kohosi ve vedení automobilky napadlo vyzkoušet i prototypy skupiny 6. Vzhledem k tomu, že ve skladech byla spousta dílů pro sportovní vozy 917, byl nápad přijat. Vznikl tak prototyp 936, do něhož byl zabudován upravený motor z 911 přeplňovaný turbodmychadlem.

V roce 1976 Porsche v barvách Martini Racing triumfovalo na obou frontách a vyhrálo i v Le Mans. Pro rok 1977 byl program omezen na siluety a dva vozy 936 se objevily jen v Le Mans. Tam se jim postavily čtyři tovární vozy Renault-Alpine posílené dvěma prototypy Mirage se stejnými motory.

Už v úvodu musel pro poruchu odstoupit favorizovaný vůz 936 dvou bývalých vítězů Jackyho Ickxe a Henriho Pescarola. Brzy na to druhý vůz, řízený Haywoodem a Barthem, na dlouho zastavil v boxech a propadl se na 41. místo. Vedení týmu proto jeho jezdeckou sestavu doplnilo o Jackyho Ickxe. Belgičan nasadil v noci ďábelské tempo a předjížděl jedno auto za druhým.

Le Mans 1977 – #4 Porsche 936/77, Jürgen Barth, Hurley Haywood a Jacky Ickx

Vedení Renaultu znervóznělo a hnalo své jezdce vpřed. Jenže jejich turbomotory tehdy ještě neměly potřebnou spolehlivost a jeden za druhým končily v oblacích kouře. V neděli v poledne už bylo Porsche v čele s velkým náskokem před posledním vozem Mirage-Renault.

Chybělo 45 minut do konce, když Hurley Haywood zabočil do boxů s kouřícím motorem. Jeden píst se propálil. Mechanici odpojili vstřikování a zapalování postiženého válce a uvedli motor do provizorního stavu, aby vydržel jedno kolo nutné pro dokončení závodu po uplynutí 24 hodin. Do vozu usedl Jürgen Barth, který byl více než závodníkem vývojovým inženýrem. Věděl tedy, jak s motorem zacházet, aby potřebných 13,5 kilometru absolvoval v potřebném čase.

Jenže ve snaze udržet motor v optimálním režimu byl Barth příliš rychlý, a do cíle dojel před uplynutím 24. hodiny. Zastavit a počkat nemohl, protože motor by čekání a nový rozjezd nevydržel. Musel proto se svým Porsche 936/77, vydávajícím děsivý zvuk, absolvovat ještě jedno nekonečně dlouhé kolo. Barth tento pro závodníka neobvyklý úkol zvládl, a dosáhl tak svého největšího jezdeckého úspěchu.

Zdroj: AUTODROM MOST, text: Vladimír Rybecký, foto: automobilka Porsche

Úpravy v plném proudu

U nás ještě vládne zima a termín závodu 24h Le Mans je relativně daleko, ale na okruhu de la Sarthe panuje čilý ruch. Každý rok se provádí kolem slavného okruhu úpravy zaměřené na zlepšení bezpečnosti a letošní rok není výjimkou. Tentokrát se úpravy týkají vjezdu do paddocku. Až dosud tam byly k dispozici dvě dostatečně široké brány, které využívaly i vozidla záchranných složek. Po letošních úpravách však budou mít záchranářská vozidla k dispozici samostatný výjezd na závodní dráhu a tím by se měl zkrátit i čas potřebný k zásahu.

Předsezónní přestavení 2.2.2017 v Le Mans

V plném běhu jsou nejen úpravy na okruhu v Le Mans, ale také již byla představena startovní listina Endurace. V letošním roce Automobil Club de I’Ouest (ACO) použil zcela nový inovovaný způsob představení seznamu přihlášených do Europaen Le Mans Serie (ELMS), FIA World Endurace Championships (FIA WEC) a 24H Le Mans . Ve čtvrtek 2. února byly exkluzivně v přímém přenosu na internetu (zde) představeny seznamy účastníků v jednotlivých třídách:

Odkazy: LM P1, LM P2, GTE Pro, GTE Am

Photo: Alexis Goure (ACO)

84. start v závodě 24H Le Mans zůstane v paměti zapsán pro jeho dramatický závěr. Porsche získalo své celkové 18. vítězství, když v posledním momentálně vedoucí Toyota TS050 HYBRID nečekaně „zkolabovala“. Tempo a nasazení v závěrečném finiši v souboji s japonským výrobcem bylo až na hranici možností. Od prvního do posledního kola šlo o konkurenční souboj jak sportovní, tak technologický, přičemž v obou případech stejně vzrušující. Porsche bylo ve vedení nebo na dostřel vedoucí Toyoty. Porsche bojovalo až do úplného konce, nevzdalo se a to se mu nakonec vyplatilo.

Porsche zveřejnilo fakta z vítězného závodu 24H Le Mans:

• Vítězný tým, složený z jezdců Romain Dumas (FRA), Neel Jani (CH) a Marc Lieb (DE), ve voze #2 dokázal ujet 384 kol, což představuje 5233,54 km.
• Porsche #2 bylo 51 kol ve vedení závodu. Porsche #1 kolegů Timo Bernharda (DE), Brendona Hartleye (NED) a Marka Webbera (AUS) vedlo po dobu 52 kol v první třetině závodu.
• Vzhledem k mnoha fázím závodu se sníženou rychlostí za „Safety Carem“ a bezpečnostních zpomalovacích zónách byl závod téměř o 150 km kratší proti roku 2015.
• U 327 kol z celkových 384 kol vůz #2 byl schopen jet v plném závodním tempu. Zbývajících 57 kol se jelo buď za „safety carem“ nebo ve zpomalovacích zónách, tzn. rychlost max. 80 km/h z bezpečnostních důvodů v určitých částech 13,629 km dlouhého okruhu.
• Během závodu bylo vidět 4x „safety car“ (16 okruhů) a 24 zpomalovacích zón.
• Vůz #2 strávil celkem 38 minut a 5 sekund v boxech při doplňování paliva a výměně pneumatik. Z důvodu výměny vodního čerpadla a oprav způsobených škod byl druhý vůz #1 v boxech celkem 2 hodiny, 59 minut a 14 sekund.
• Průměrná rychlost vítězného #2 Porsche 919 Hybrid byla 216,4 km/h.
• Nejvyšší maximální rychlost #2 Porsche 919 Hybrid v závodě byla naměřena 333,9 km/h a byla zajeta Brendonem Hartleyem (NED) v 50. okruhu.
• Porsche 919 Hybrid rekuperovalo a využilo 2,22 kWh (8 Megajoulů) na jeden okruh. Pokud by šlo o elektřinu, tak by jí mohl být zásobován jeden rodinný dům po dobu tří měsíců.
• U vozu #2 bylo 30krát doplňováno palivo a u vozu #1 bylo tankováno 20krát.
• Vůz #2 spotřeboval v závodě 11 sad pneumatik. Jedna sada bylo do deště, ostatní sady byly slicky.
• Nejdelší vzdálenost ujetá s jednou sadou pneumatik byla 53 kol a za volantem byl Němec Marc Lieb.
• Nejrychlejší zastávku v boxech včetně výměny pneumatik a řidiče byla u týmu Porsche – čas 1:22,5 minuty.
• Nejrychlejší zastávka na tankování byla provedena za 65,2 sekundy.
• Převodovka vítězného vozu #2 Porsche zvládla 22984 řazení rychlostních stupňů (posunem nahoru či dolů) během 24 hodin.
• Nejvíce času za volantem vítězného vozu, a to 9 h 24 minut, strávil Švýcar Neel Jani. Francouz Romain Dumas strávil ve voze nepřetržitý nejdelší čas.
• Pro jednotlivý stint měli řidiči na palubě 0,85 litrů pití. Nápojová láhev byla měn+na při každém doplňování paliva.
• Pro co nejlepší viditelnost z vozu měly prototypy 4 strhávací fólie na čelních skel, které byly postupně odstraňovány jedna po druhé.
• Nejvyšší teplota okolí v průběhu závodu byla 22,4 °C v 17:30 hod. Nejnižší byla 12,3 °C v 6:15 hod.
• Z vozu Porsche #2 bylo do boxů předáno 32,11 GB dat během 24 hodin.
• Po třech závodech FIA World Endurance Championship, včetně dvojitých bodů z Le Mans, je ve vedení šampionátu Porsche se 127 body. Následuje Audi s 95 body a Toyota, která má 79 bodů. Ve světovém šampionátu jezdců má trio Dumas – Jani – Lieb 94 bodů a vedou o 39 bodů. Druhá posádka týmu Porsche, jezdci Bernhard – Hartley – Webber, je v současné době na 19. pozici s 3,5 body.

Zdroj a foto: Porsche Newsroom

Nejvíce se během volných tréninků, kvalifikací i warm-upu vyřádili pořadatele s červenou vlajkou. Nehledal bych v tom přímo napojení na ruské agenty, ale opravdu to poněkud kazilo celý dojem a to nejen v dění hlavního závodu, ale i v doplňkovém programu, kdy mnohdy ani nebyl trénink natažen. Nyní právě probíhá warm-up, když píšu tyto řádky, ale vlastně neprobíhá, protože je opět červená fáze a bude se uklízet olej. Jestli Audi celý týden trošku zaostávalo, tak prozatím se může těšit z nejlepšího času warm-upu, protože #8 stihlo objet 3 kola, což se ostatním LMP1 nepodařilo, CLM je momentálně čtvrtý, ale to samozřejmě o ničem nevypovídá, snad jen o oblíbenosti červení vlajky.

V člověku kolují smíšené pocity, když tu tak sedí a dívá se na to slavné Le Mans. Pozitivní jsou vzpomínky na celý ten život a sen, úžasnou historii a heroické souboje v neuvěřitelné přehlídce vytrvalosti a rychlosti, negativní je pak asi všechno to ostatní. Nejvíce rozladí asi skutečnost, že až po kvalifikaci dojde ke změně BoP, tedy umělého systému pro udržení vyrovnanosti vozů GT. Kdo tyto závody sleduje, tak ví, že třeba loni tovární Porsche v GT velkou díru do světa neudělalo a program raději zrušilo. Nebylo to tím, že by vozy byly špatné, ale prostě nestačily. Není to totéž? Není! Tady totiž nerozhoduje rychlost, ale nastavení BoP, tedy velikost restriktoru, hmotnost, tlak turba, velikost nádrže, resp. povolená spotřeba a podobně a to pochopitelně u každého typu vozu jinak. Porsche loni nikdo nepomohl, letos byli fanoušci značky Ford, která se továrně vrátila do Le Mans smutní, že v předchozích závodech Ford rychlostně prostě nestačil. Nyní ale vše vypadalo jinak. Fordy řádily po trati a dosahovaly časy, které je vyšvihly na čelo skupiny GT. A tak proč nezměnit BoP ještě před závodem, že ano. Vždyť stačí třeba potaktizovat a nejet kvalifikaci naplno a oni už nám nějak pomohou. A tak se i stalo. Ford dostane 10 kg zátěže na závod, sníží tlak v turbu, Ferrari dostane 15 kg, Corvettám zvětší restriktor, Porsche zase množství paliva a tak dále a tak dále. No, sám jsem zvědavý na dvě věci. Ne, nejedná se o ty tradiční ve kterých je mimo jiné slovo „nic“, ale na to, jak dlouho to bude Forda bavit, když snahu o vylepšení auta či placení lepších jezdců, pořadatel závodu ocení zvýšením hmotnosti a za druhé na to, co přinese samotný závod. Třeba se ukáže, že to páni od stolu špatně odhadli a najednou Ford nebude stačit… Co udělají? Zřejmě pronesou nějakou francouzskou větu, které stejně nikdo nerozumí, stejně jako podobným rozhodnutím v podstatě během závodu. Další negativum je například již loni ohlášené pohřbení třídy LMP2. Ano, té třídy, která má nejvíce účastníků, nejvyrovnanější souboje a zkrátka nabízí nejvíc sportovního zážitku. Od příštího roku už nebudou motory jako Nissan, Honda (shoda jmen s velkými automobilkami je správná) a podobně potřeba, protože postačí jeden předepsaný jménem Gibson (myslím, že shoda jména s tím hercem je čistě náhodná) a už ani výrobci se nemusí nikterak snažit, protože bylo politicky rozhodnuto, že chassis se umí vyrobit ve Francii a je potřeba zapojit taky USA, kde sice zatím žádný vůz LMP2 nepostavili, ale třeba se situace změní. Inu, letos tedy naposledy budou souboje v LMP2 opravdu sportovní, příště už jen cupová záležitost.

Když už jsme v té špatné vlně, další věc, která nepotěšila, je totální absence připomenutí si historie tohoto závodu na závodní dráze. Ani jeden jediný exemplář z historie se nám tu po slavném okruhu neprojížděl ani v ukázkové jízdě, což je oproti minulosti velké minus. Ale vlastně pozor, měli jsme tu jakýsi Ferrari challenge, hmm. Ovšem závod Road to Le Mans potěšil, protože tam se člověk mohl alespoň lépe obeznámit s vozy skupiny GT3 a LMP3, vše moc krásné stroje.

Pokračování zase později, dokonce i warm-up už pokračuje a vede Toyota. Tak warm-up trval dlouho, myslím, že určitě i víc jak minutu a mámě opět červenou vlajku, teď už jen čekat nějakou promenádu. Když už oznámili, že warm-up je ukončen a nebude pokračovat.

Děkuji autorovi Romanu Krejčímu

Zdroj: vrchy.com, foto: AdrenalMedia.com