Jedná se o jednu z vůbec nejstarších závodních sérií na kontinentu. Při výročí 40 let od otevření autodromu v Mostě je dobrá příležitost tyto závody veřejnosti připomenout.

Začátky Interserie sahají až do roku 1970, historický vítěz Neuhaus

Rok 1970 znamenal start jednoho z nejstarších závodních seriálů starého kontinentu. Zakladatelem se stal Němec Gerhard Härle a vzorem pro založení závodů pro vozy skupiny Group 7 byl Nordic Challenge Cup spuštěný o rok dříve ve Skandinávii. Začátky této série provázely vozy skupiny Group 7 a také Amerikou inspirované vozy Can-Am, tedy významného to závodního seriálu. První závody se konaly na německém autodromu Norisring a první ročník pamatuje také okruhy Keimola, Croft, či Thruxton. Historicky prvním vítězem na Norisringu se stal Jürgen Neuhaus z Německa na stroji Porsche 917 K,. Stejně tak zvítězil v celé úvodní sezóně.

Harald Grohs (D) URD 679 BMW – Interserie Most 1979, foto V. Sýkora

Mezi jeho soupeře patřila však hodně zvučná jména, jako Gianpiero Moretti, Ralf Kelleners, či Niki Lauda.

Kromě několika vozů Porsche startoval také McLaren, Lola, March nebo Alfa Romeo T33/3. Dalším úspěšným jezdcem, který se se svým Porsche Spyder 917 zapsal dvojím vítězstvím do dějin Interserie byl Fin Leo Kinnunen, kterého dalším dublem napodobil Švýcar Herbert Müller se Sauberem C5 BMW.

Československo přivítalo Interserii v roce 1979 na starém okruhu

Interserie se vydala také k prvnímu závodu do Československa, když v roce 1979 se odjel první závod na staré trati v Mostě. Zvítězil v něm Norbert Przybilla z Německa s vozem TOY SC 302 Ford. Na stupních vítězů stál spolu s ním také vítěz druhé divize Kurt Lotterschmid na TOY SC 205 BMW, který v této a následující sezóně zvítězil ve společné klasifikaci. Od té doby se promotérům Interserie v Mostě zalíbilo a nebylo skoro roku, kdy by se v Mostě tento kdysi velmi úspěšný mezinárodní seriál neobjevil.

Do roku 1986, kdy došlo ke změně vyhlašování vítězů se mezi nejlepší zapsali ještě Walter Lechner z Rakouska, Roland Binder a Klaus Niedzwiedz z Německa.

Program Interserie 1983, archív Vláďa Rožánek

Rakušan Walter Lechner kraloval v hodnocení jednotlivých divizí hned šestkrát a patří mu tak velmi velká úcta. Napodobit ho ještě dokázal Roland Binder, kterému se to podařilo hned pětkrát.

Časem se v Interserii kromě Can-am vozů začaly objevovat také bývalé formule F2 s kapotáží, vozy skupin C1, či C2, tedy již uzavřené závodní monoposty. S uzavřeným monopostem poprvé vyhrál Klaus Niezdzwiedz na Zakspeed C1/8 Ford. Ve stejném roce se však objevilo i zajímavé duo s vozy Gebhard, a to Frank Jelinski a Gerhard Berger, tedy Rakušan, který startoval ve formuli F1. Psal se tehdy rok 1984.

Miran Velkoborský prvním Čechem v Interserii

První Čech se objevuje v mezinárodní sérii v roce 1980 a Miran Velkoborský s prototypem MTX 2-03 Ford dokončil závod na desáté příčce. V sezóně 1977 absolvoval několik neúspěšných startů s MTX 2-01 Alpina, až jeho závod v Mostě znamenal první zápis do výsledkových listin.

Jaguar XJR v Mostě 2003 Interserie Revival © Vláďa Rožánek

Rok 1983 znamenal pro Interserii další zajímavý milník, a to patronaci FIA v podobě evropského poháru a na startovní rošty přibyla nejen zvučná jména, ale také více jak osmsetkoňová monstra. Nezapomenutelné zůstává hlavně Porsche 956, či jeho novější modifikace 962. S nimi se postupně objevili Klaus Ludwig, Danny Ongais, John Winter, Jochen Dauer, či Walter Lechner. Později se objevuje modifikace Kremer Porsche CK6, či Kremer Spyder K8 a do listiny nejlepších se zapisuje Bernd Schneider, Manuel Reuter a Giovanni Lavaggi z Itálie. V té době se na svazích mosteckého autodromu doslova tísní stotisícové návštěvy, které zaplaví celé město. Divizi 2 v těchto silných letech Interserie střídavě vyhrává Roland Binder a Rakušan Karl Hasenbichler s vozem March Audi HSB.

Skupina C na ústupu, do Interserie vstupují okapotované F3000 a F1

Interserie se postupně začíná měnit a vedle monster Can-Am a prototypů skupiny C se začínají objevovat kapotované starší monoposty F1, F3000, či IndyCar. V té době vítězí Kanaďan Stirling, Rakušan Neuhauser, nebo Němec Becker s monoposty Lola C1 Judd V10, a dvou evolucích Minardi Ford Cosworth F1.

Josef Neuhauser v Mostě s Minardi F195 Cosworth © Vláďa Rožánek

Ale vraťme se k Čechům ve startovní listině Interserie a Miroslav Adámek patří právem k těm nejúspěšnějším.

Jean Claude Monbaron (CH) Reynard F3000 Judd – Interserie Brno © Vláďa Rožánek

Českou účast po Velkoborském zajišťoval svými starty legendární Miroslav Adámek, jenž se s vozy Williams FW07 Ford Cosworth, Gebhard JC 842 BMW, HSB Audi Turbo a Argo C2 Cosworth, zařadil mezi vůbec nejúspěšnější domácí jezdce Interserie, když dokázal zajet celkové dvojnásobné stříbro ve druhé, tehdy ještě plně prototypové divizi. V roce 1999 nám udělali radost hned dva piloti, jak Vlasto Matouš s PRC BMW CN, tak i Jaromír Zdražil s Dallarou 397/8 Opel Spiess F3. Oba dva vyhráli nejen mostecký závod, ale také celkovou klasifikaci ve svých divizích.

Rok 1998 přinesl start hned 3 našich jezdců, tehdy se také poprvé v Mostě setkaly Interserie a Austrian Euroserie SCC. Dalibor Nerad, Vlasto Matouš a Jaroslav Vorel přivezli Mostečanům ukázat tři prototypy PRC, ze stáje CZ Racing. Dvakrát zvítězil v mosteckém závodě Hanuš Lím s Dallarou Opel F3 v první divizi pro formule do 2000ccm, to se psal již rok 2002.

Lubomír Glogar Eufra 391 VW Interserie © Vláďa Rožánek

Lubomír Glogar a Jaroslav Honzík vyrazili do mostecké Interserie o rok později s vozy Eufra F3 a PRC Opel 2000 CN. Největší úspěch pro naše barvy v novodobé historii Interserie znamenala účast mosteckého teamu Cardo racing, ve kterém nás reprezentoval Michal Dolák na PRC BMW 3,0 a také Lubomír Glogar s Eufrou F3, pro které skončil úspěchem nejen mostecký závod, ale dosáhli i na třetí místa celkově ve svých divizích D1 a D4. Tehdy se v Mostě představili i Martin Vondrák s PRC Alfa Romeo a Michal Pavlík s PRC BMW.

Českou účast při závodech Interserie pak ještě doplnili Petr Válek na Tampoli Alfa Romeo a Josef Krečmer na PRC Ford 2000, ti ovšem na okruhu Lausitzring v Německu. Při startech v Brně byli vidět v roce 2004 také Krámský, Stejskal, Stará a Prášková. Na našeho Glogara zbylo v Interserii 2006, která se jezdila převážně v Německu, čtvrté místo v divizi pro formule do 2000ccm..

Kdo obnoví nejznámější závodní sérii na starém kontinentu?

Ingo Gerstl (D) Reynard F3000 Interserie 2000 autodrom Most © Vláďa Rožánek

Interserie zažila léta úspěšná i nedokončenou sezónu 1998. V té době již vozy skupiny dosluhovaly a o drahé monoposty z IndyCar, ChampCar, či F1 nebyl zájem, provoz nebyl zrovna nejlevnější. Od roku 1999 se Interserie jezdí již jen pod křídly německého automobilového svazu, jako klubové závodění. Kromě F1, F3000 a IndyCar můžeme vidět i otevřené prototypy skupin C3, CN a dvoulitrové monoposty. Několikrát v Interserii zvítězil i bývalý rekordman mosteckého autodromu Rakušan Peter Milavec s Lola Ford Cosworth 3,5ltr a Petr Randlshofer s Dallarou WS Nissan. V roce 2013, díky zvýšeným poplatkům, Interserie nevyjela vůbec. Uvidíme, zda se s jednou z nejstarších závodních sérií ještě někde setkáme..

Ojedinělé setkání prototypů v ČR

Foto ze Sports Car Challenge 2009

March Miroslava Adámka

Přehled vítězů naleznete na Wikipedii:

Vláďa Driver Rožánek

Most se své první motoristické akce dočkal nedlouho po druhé světové válce, když byl 25. května 1947 na trati kolem pivovaru odstartován první rychlostní závod motocyklů. O pět let později se uskutečnilo také první klání automobilů. V další letech se místa závodů často měnila, ale stále probíhala na okruzích vytyčených na silnicích určených pro běžný silniční provoz, což ovšem byla běžná praxe i ve světě.

MEZ Interserie lákaly do hlediště stotisícové návštěvy

Vzrůstající rychlosti závodních automobilů i motocyklů a stále se zvyšující nároky na bezpečnost i zázemí pro závodníky i jejich týmy a samozřejmě i pro diváky vedly v sedmdesátých letech dvacátého století k rozhodnutí vybudovat speciální závodní okruh. Vždyť například v roce 1979 se v Mostě na okruhu vytyčeném ještě na komunikacích dálničního typu uskutečnil mimo jiné jeden z podniků prestižního seriálu závodů sportovních vozů a prototypů Interserie, patřících k nejrychlejším nejen ve své době.

Autodrom začali dělníci stavět na ploše o rozloze 140 hektarů v místě bývalého povrchového hnědouhelného lomu Vrbenský v roce 1978, závodní okruh měl být součástí tzv. branně-sportovního areálu. Studii okruhu vyhotovila o dva roky dříve skupina lidí vedená Václavem Paurem. Návrh trati přitom vznikal bez možnosti důkladnější prohlídky projektu některého ze zahraničních okruhů. Autoři návrhu trati sice navštívili německé okruhy Hockenheim a Nürburgring, při projektování však měli k dispozici pouze předpisy mezinárodních federací FIA a FIM a poznatky získané z odborného motoristického tisku a televizních přenosů. Přesto v projektu neopomenuli žádný detail.

Závody Interserie v Mostě byly více jak F1, neb tam mohl jen někdo

Oficiální zahájení provozu na novém Autodromu Most se odehrálo 14. srpna roku 1983, i když zkušební automobilové závody zde úspěšně proběhly již koncem června stejného roku. Vedle samotných závodů automobilů a motocyklů se hned od počátku počítalo s využitím autodromu i pro jiné účely. Brzy tak ožil také testováním závodních i nově vyvíjených vozů, výcvikem řidičů speciálních vozidel sanitních, hasičských nebo policejních či kurzy bezpečné a sportovní jízdy pro zájemce z řad veřejnosti.

Řízení autodromu dnes, archív AMD

Tuto úlohu převzal později polygon, vybudovaný v areálu závodního okruhu v roce 2005. Polygon je stále největším a nejkomplexnějším zařízením svého druhu v České republice. Svou dispozicí, instalovanými technologiemi a dalšími navazujícími aktivitami nabízí na ploše 13 hektarů jedinečné podmínky pro výuku a výcvik řidičů ve všech oblastech problematiky řízení vozidel veškerých druhů a tonáží.

Autodrom Most od svého uvedení do provozu do současnosti přitahuje pozornost řadou podniků špičkových závodních sérií. V osmdesátých letech zde k nejpopulárnějším patřily závody Interserie, jichž se účastnily atraktivní vozy skupiny C, vytvořené pro mistrovství světa ve vytrvalostních závodech, a vozy CanAm, později pak i okapotované formule podle předpisů seriálu Can Am.

Závody Interserie v čele Norbert Przybila (D) s vozem TOJ, archv AMD

Devadesátá léta přinesla zcela nové hvězdy závodních tratí, když Autodrom Most v roce 1992 poprvé hostil závody tahačů. Tehdy zde v rámci evropského mistrovství československé barvy reprezentovaly závodní tahače domácí značky LIAZ. Mezi hlavní hvězdy se s nimi i díky svým výkonům a výsledkům řadil František Vojtíšek, a vedle něj i populární Karel Patočka, který tehdy v jednom ze závodů zvítězil. Po více než třiceti letech jsou závodní tahače tradičními návštěvníky mosteckého autodromu.

Vedle závodních tahačů ovšem Autodrom Most hostil a hostí i další špičkové šampionáty. Z nich lze vyzdvihnout například ADAC GT Masters, mezinárodní seriál závodů upravených supersportovních vozů kategorie GT3 se základnou v Německu. Stále větší popularitu si získává NASCAR Whelen Euro Series, což je evropská varianta závodů vozů “stock car” s licencí amerického pořadatele NASCAR. K vrcholům závodní sezóny pak od roku 2021 patří šampionát WorldSBK, což je mistrovství světa motocyklů kategorie Superbike, nejvyšší a nejrychlejší třídy závodů sériových silničních motocyklů.

WorldSBK v Mostě vidělo 54 tisíc diváků

WSBK Most 2023, zdroj AMD Most

„Mám radost, že v tomto roce můžeme společně oslavit významné výročí Autodromu Most. Daří se nám pořádat velké světové závody, ať to jsou Superbiky, Trucky a NASCARy, nebo sraz veteránů. Máme zde i největší polygon v České republice. Odrazem dobré práce našeho týmu je pak neustále se zvedající návštěvnost. Rád bych tu uvítal i vás, tak nás přijďte podpořit,“ zve do Mostu Josef Zajíček, předseda představenstva společnosti Autodrom Most.

Nejbližší příležitost je pro fanoušky už o víkendu 26. – 27. srpna, kdy se v Mostě pojede tradiční Czech Truck Prix, ke kterému už neodmyslitelně patří i série evropských NASCAR.

Autodrom Most, ale nežije pouze závody a nabízí i řadu zajímavých akcí, k nimž patří například běh po závodní dráze The Most RUN, automobilový festival The Most CLASSIC, nebo AUTOSHOW a DEN BEZPEČNOSTI, jejichž cílem je zábavnou formou zvýšit všeobecné povědomí o bezpečnosti na silnicích.

Nezapomenutelné souboje Škoda Octavia Cupu

Významné milníky Autodromu Most

26.6. 1983  zkušební automobilové závody

14.8. 1983  oficiální zahájení provozu MEZ Interserie

14.6. 1987  mistrovství Evropy silničních motocyklů

6.9. 1992  mezinárodní závody tahačů

13.7. 1997  světový pohár sajdkárů

21.6. 1998  mistrovství FIA historických vozů F1

20.8. 1998  promoakce týmu F1 West McLaren Mercedes

5.8. 2001  European Le Mans Series

8.6. 2003  Ferrari Challenge

27.4. 2005   zahájení provozu na trati s novým profilem

6.11. 2005  otevření polygonu

28.4. 2018  ADAC GT Masters

7.8. 2021  mistrovství světa superbiků WorldSBK

TZ autodrom Most

Po zákazu prototypů v roce 2004 uvažovaly některé týmy, co nakoupily tuto techniku, jaké závody budou jezdit, s okruhovým speciálem to do kopců moc nejde a okruhové závody prototypů se zde žádné jiné v té době nejezdily. Zajímavý nápad dostala dvojice pánů Karel Dolák a Roman Krejčí ze serveru Vrchy.com, kteří v rámci závodů Sports Car Challenge uspořádali vlastní hodnocení českých jezdců, tzv Protocup 2004. Sezóna obsahovala jak závody na mosteckém a brněnském autodromu, ale také Lausitzring, který není daleko českým hranicím.

Na konci sezóny 2004 se bilancovalo, body započítal i Protocup 2004 a u příležitosti vyhlášení sezóny dostala dvojice Dolák a Krejčí nápad uspořádat při dni otevřené dráhy v Mostě zajímavé setkání jezdců, a hlavně majitelů prototypů. Sešly se tu zajímavé kousky, některé zůstaly jen na výstavu, jiné absolvovaly i tehdy deštivou exhibiční jízdu na osm kol autodromu v Mostě. V depu přítomní diváci viděli MTX 2-03 Petra Rokyty, který také prezentační exhibici vyhrál, druhý skončil Milan Stejskal s Lucchini P3 a bronzový pohár dostal Martin Vondrák s PRC Alfa Romeo V6. Prototyp MTX 2-03 Lada přivezl ukázat Zdeněk Vondrák, Pavel Vondrák pak MTX 2-01 Fiat, Jan Kelar své MTX 2-03 BMW, Karel Berger další MTX , Jiří Švec ukázal JSK Alfa Romeo B6, Edita Prášková přivezla Baghiru 720 Škoda a Ing. Otakar Krámský se ukázal s prototypem Osella BMW K-04. Michal Dolák měl na prezentaci dva vozy, tedy PRC BMW 3,0 se kterým jezdil Sports Car Challenge a usedl při prezentační jízdě i do prototypu PRC Ford DVR F1 V8, se kterým pak v další sezóně startoval v SCC. Osobně přítomní byli i hosté, z Interserie promotér Fritz Dudichum, Karel Jílek, Miran Velkoborský, Dalibor Nerad, či Walter Pedrazza ze Sports Car Challenge.

V dnešní době, kdy prototypů, a nejen historických v našich končinách přibylo, by bylo jistě zajímavé takovéto setkání prototypů někdy uspořádat. Mohlo by se také jednat o akci mezinárodní, v rámci některých ze závodů, třeba zrovna opět na mosteckém autodromu, kde závodění s prototypy, ať již v Interserii, nebo při jiných sériích, má hlubokou tradici.

Foto z akce Vám přiblíží, o jaký zážitek jste možná v minulosti přišli.

Vláďa Rožánek, Protocup 2004

Některé tváře slavné Interserie znal později celý svět, v té době, poplatné tehdejšímu režimu, přijelo do Mostu dá se říci to nejlepší co vůbec mohlo. Ale i tak se zapojilo české závodní pole.

Výsypka dolu Vrbenský, na které autodrom vyrostl, nebyla nikterak útulná jako dnes. Tam kde vybudovaly Báňské stavby Most okruh, byla navezená hlušina z dolu a v počátcích autodromu pak pamětníci budou vzpomínat na i na otevřené depo závodních strojů z trubkových konstrukcí. Z diváckých svahů mohli fanoušci rychlé techniky vidět dalekohledem až do kuchyně závodních mistrů volantu. Přístupná veřejnosti byla i místa, kam se dneska nedostaneme, tedy až za vracák, kde oko dohlédlo celou technickou pasáž.

#54Peter Hardt (D) Landar LRB Ford #58Eugen Grupp (D) Lola T297 BMW – Interserie 1979, foto V. Sýkora

V té době nebyly výjimkou stotisícové návštěvy na diváckých svazích, protože o tribunách se z počátku fanouškům mohlo jen zdát. Na atmosféru stotisícových návštěv dneska už jen vzpomínáme, ale nikoho tenkrát nepřekvapilo třeba parkování u nádraží a pěší procházka ve „štrůdlu“ německých fanoušků motorsportu, v tehdejším slangu řečeno „enderáckých kaluvajtů“. Občerstvit jste se mohli, ale museli jste obětovat část nějakého zajímavého závodu, protože nebylo jednoduché se svahem doslova a do písmene prodrat ke stánkům nahoru. Také po závodech bývaly velké fronty, takže po těchto zkušenostech návštěvníci nosili kromě židliček na sezení ještě tašky s řízky a pitím, a tak se chodilo jen pro pivo. Kromě toho němečtí kaluvajti z endéer měli svá místa mnohdy opevněná zahrádkou, aby jim tam nikdo nelezl. Obyvatelé přilehlých zahrad a domů si taktéž přišli na své a nápisy Zimmer Frei hovořily jasnou řečí cizího kraje, zahrady lemovaly karavany a v ampliónu se ozýval hlas něměckého hlasatele, jenž jména českých jezdců vesele komolil.

Z českých průkopníků vzpomeňme na Mirana Velkoborského s vozy MTX 2-01, který jezdil už v zahraničí, než Interserie přijela v roce 1977 poprvé do Mostu a o rok později jezdil už s vozem MTX 2-03. Slovenský jezdec Vladimír Lednár s dalším vozem MTX 2-03 skupiny B6 se do Mostu na nový okruh přihlásil, závod však neabsolvoval.

Norbert Przybila (D) TOY SC 302 Ford – vítěz Interserie Most 1979, foto V. Sýkora

Vraťme se ještě na okruh do Mostu pod nádražím, kde ve své české premiéře zvítězil Němec Norbert Przybila na TOY 302 BMW, v poli jezdců se objevil například Jan van Straaten z Nizozemska s Lolou T292 Ford nebo Harald Grohs s URD 679 BMW. Tyto dvě značky motorů udávaly směr a kupředu pomalu vystrkovala růžky značka Porsche, nejúspěšněji ji reprezentoval Karl Langjahr s Tecno Eigenbau Porsche. Tento rok se na jiných autodromech objevil i Rolf Stommelen, Ruedi Jauslin nebo Marc Surer. Premiéra na novém autodromu Most se konala 14. 8. 1983 a přilákala opravdu známá jména a pěkné vozy – sám jsem toho byl přítomen jako šestiletý kluk. První jízdu vyhrál tento týden zesnulý Walter Lechner z Rakouska, jeden z dlouholetých jezdců a také vítězů Interserie. Jeho vůz byl značky March 821 Ford Can-Am, tedy vůz specifikace populární zámořské série. Druhou jízdu vyhrál neméně známý jezdec Walter Brunn ze Švýcarska s Porsche 956 skupiny C, která zrovna nabírala obrátky. Ovšem stupně vítězů okupovala i squadra závodníků z Francie a třetím a druhým místem celkově si zasloužil pozornost vítěz druhé divize Jean Philippe Grand s Lolou T298 BMW. Tento rok si přijeli do Interserie zazávodit i Bob Wollek s Porsche 956, Klaus Ludwig se Zakspeed C1/4 Ford Turbo nebo John Winter s Porsche 956.

Osmiválec Ford při Interserii na staré trati v Mostě 1979 – jezdec Przybila – vítěz, foto V. Sýkora

V roce 1984 vítězí na Zelltwegu na Zakspeedu C1/8 pro změnu další známý jezdec Klaus Niedzwiedz před Walterem Lechnerem s Williamsem FW07C Ford Can Am, ano byla to okapotovaná formule 1. Zajímavý vůz pak představil Kees Kroesemeijer z Nizozemska, bylo to Porsche CK5 stáje Kremer. V roce 1984 vstupuje na scénu Interserie také Karl Heinz Becker s vozem Lola T600 BMW, jezdec kterého viděli diváci při letošním závodě Formula Maxx v Mostě. S Beckerem si pozávodil i Gerhard Berger z Rakouska s URD nebo Frank Jelinski s Gebhardem. V závodě Interserie v Erdingu si vyjede druhé místo Švýcar Ruedi Jauslin s další kapotovanou F1čkou Ensignem Ford Can-Am a Miroslav Adámek tu startuje s Gebhardem JC842 BMW, ale do Mostu však nepřijede. Na bedně dvakrát slaví tento rok v Mostě Niedzwiedz před Pescarolem a Merlem s Porsche 956, čtvrtý končí v jedné rozjížďce Mauro Nesti z Itálie na Oselle PA9. Přelomový můžeme označit rok 1985, kde měla Interserie hned deset závodních víkendů včetně Mostu. V Mostě vítězí Ital Paolo Barilla s Porsche 956B a náš Miroslav Adámek s Gebhardem 843 BMW končí 9. celkově, ale poráží i Jauslina s F1 Ensign. Jména Konrad, Stuck, Mass nebo Hasenbichler, co se v tomto roce proháněli po okruzích, netřeba dlouho představovat. Marc Surer pak při posledním klání Interserie na Hockenheimu představí druhým místem novinku Kremer Racing Porsche 962C. V roce 1986 osedlá Miroslav Adámek okapotovanou F1 Williams FW07C Can Am při domácím klání v Mostě. Před ním končí taková jména jako Danny Ongais, Klaus Ludwig, John Winter alias Luis Krages nebo Walter Lechner. Ludwig mohl zvítězit dvakrát, ale jeho ohnivá show na cílové rovince zůstala v hlavách tehdejších diváků dodnes.

Zaplněné stráně na staré trati pod nádražím při Interserii v Mostě 1979, foto V. Sýkora

Ročník 1987 nese jméno vítěze Volkera Weidlera na SAT Kremer Porsche 962C a Miroslav Adámek s HSS Audi turbo končí 13. a 10. v celkovém pořadí Interserie v Mostě. V roce 1988 už tolik štěstí nemá a ani jednu jízdu bohužel doma nedokončí, vítězí zde Jochen Dauer a Rolf Götz, když maďarské barvy hájí Deszö Kiss ze stejné stáje jako Adámek. O rok později pak Adámek druhou jízdu dokončí celkově na čtvrté příčce, když před jeho HSS Audi turbo dojedou vozy Fouchého, Dauera a Götze, tehdy bere druhé místo ve své divizi. Také v roce 1990 se doma bohužel nepodaří dokončit ani jednu jízdu, i když by sám jezdec velmi chtěl. Dvakrát zde zvítězí Bernd Schneider s Porsche 962CK6. V jednadevadesátém kraluje Mostu opět Bernd Schneider před Cougarem Francouze Lionela Roberta. Adámek dokončí jednu z rozjížděk ve druhé divizi na 3. místě a poráží i Švýcara Affentragera s March 842 BMW.

Rok 1992 vítězí v Mostě Manuel Reuter s vozem Kremer Porsche CK7 Spyder, Adámek si odváží opět s HSS Audi turbo druhé místo v divizi II. Objevuje se Švéd Rajamäki nebo Kanaďan Stirling v týmu s Klaasem Zwartem. V sezoně 1993 vítězí na severočeské dráze Giovanni Lavaggi před Tomasem Saldanou ze Španělska, tedy souboj dvou CK7 Spyderů Porsche. Startují tu i Cor Euser nebo Ranieri Randaccio se značkou Spice, či Fredy Lienhard ze Švýcarska.

Rok 1994 vyhraje v Mostě James Taylor s Jordan 191 F1 Ford před Randacciem s Fondmetalem FG-01 Ford F1 Can-Am a bronz odváží Carl Rosenblad ze Švédska na Footwork FA11 Judd Can Am. Tedy opět se vrací okapotovaná F1 . Rok 1995 znamená rozdělení do tří divizí nad 3500 ccm, do 3500 ccm a sportovní vozy. V Mostě vítězí Frederic Careca s HSB Buick Turbo Indycar, divizi 2 Walter Lechner s Horag Lola Audi Turbo a divizi třetí si rozdělí Helmut Bross se Spice a Robbie Stirling s Lola Judd V10 C1. Devadesátý šestý rok značí návrat zpět ke dvěma divizím, vítězí Stirling a Careca, ale vrací se také do kokpitu domácí Miroslav Adámek s vozem Argo JM19 Ford a dvěma druhými místy v divizi II si připomíná slavné časy Interserie. Měl ho porazit Markus Hotz s Ferrari 333 SP, ovšem technika byla tentokrát proti. Becker nestačí s Minardi M190 ani na Stirlinga a předvede zde hrůzostrašnou havárii, ovšem další roky jede, jako by se nic nestalo, ba dokonce závodí dodnes. Devadesátý sedmý rok, aneb to co si nikdo nepřál, odjely se jen 4 závody, když Mostě vítězí Careca s Indycarem a ve druhé divizi Joachim Ryschka s March Audi Turbo. Po maďarském klání byl konec sezóny a možný konec celého seriálu již na obzoru. Nedostatečný počet jezdců a stárnoucí technika zapříčili předčasný konec sezóny Interserie. V roce 1998 se Interserie zkusí nadechnout a spojit síly s Austria Sport Car Challenge, aby odjely společné závody. V Mostě v závodě Interserie vítězí Josef Neuhauser z Rakouska s F1 Minardi, z českých jezdců byli aktéry závodu Jaroslav Vorel a Vlasto Matouš s PRC. Šest jezdců v cíli na Hungaroringu opět nevěstí nic dobrého, i když mezi nimi byl i Laszlo Szasz s Reynardem Zytek Judd.

Dieter Bergrmann (D) – Jaguar XJR v Mostě 2003 – Interserie Revival by VDR

Nová koncepce v roce 1999 přináší do Interserie dosud nemožné – start formulí s motory do 2000 ccm a Interserie se mění na soukromé závody bez záštity FIA. Klass Zwart zde vítězí s Arrowsem Judd F1 před Neuhauserem a Beckerem. Český pilot Jaromír Zdražil si odváží poháry z první divize a druhou bere pro sebe zase Vlasto Matouš s PRC Alfa Romeo. Ročník 2000 přiveze Interserii dokonce dvakrát do Mostu, oba dvojzávody vyhraje Neuhauser s Minardi M190 Ford, když mu nestačí ani Stirling s Lolou Judd C1 ani Becker s dalším Minardi M195. Následující rok se objevuje poprvé pozdější rekordman mosteckého okruhu Peter Milavec s Opel Lotus a také vrchaři Marcel Steiner a Christian Hauser. Vítězí opět Neuhauser, který také drží rekord dráhy autodromu Most. V roce 2002 v Brně vítězí Walter Leigeb s Fadewa F1 Cosworth, v Mostě pro změnu celkově dvakrát vítězí Hanuš Lím s Dallarou Opel F3 a druhý společný závod s SCC působí velmi sympaticky, i zde zvítězí Hanuš Lím a druhou jízdu Interserie pak Peter Milavec na voze Lola F3000 Audi Turbo. Interserie stále častěji bojuje s nedostatkem jezdců, prototypy už zde prakticky nepotkáváme, případně jen velmi ojediněle. Interseie dále upadá a vzpomíná  na zašlou slávu, pokračuje mlhavými snahami získávat jezdce z jiných seriálů až se potichu vytratí nadobro. Takový konec si asi kdysi slavná Interserie promotérů Gopperta a Dudichuma nezasloužila, ale kdo ví, třeba se někdo slavnou značku závodních tratí pokusí ještě obnovit. Ještě dodejme, že prvního ročníku Interserie v roce 1970 se zúčastnili také Niky Lauda, Helmut Kelleners, Willy Klauhsen, Gérard Larrousse, Leo Kinnunnen, Jürgen Neuhaus nebo Gianpiero Moretti.

Text: Vláďa Rožánek, foto Vilém Sýkora 1979, zdroj Interserie – World Sports Racing Prototypes

Karl Heinz Becker z Německa toho na závodních tratích viděl hodně, začínal v roce 1964 s vozem Mini Cooper a Glas 1204 TS v evropském poháru cestovních vozů a Deutschen Automobil Tourenwagen Meisterschaftu.

Karl Heinz Becker (D), 77letý pilot, Maxx Formula, Most 2020 (foto Milan Spurný)

V letech 1964 a 1965 se pak zúčastnil prvních vytrvalostních závodů 1000 km Nürnburgringu. Přišla léta páně 1974 a K.H. Becker se s vozem BMW 2002 Ti objevuje v DRM, tedy Deutsche Tourenwagen Meisterschaftu. Vydržel v něm až do roku 1981.

V roce 1982 následovala změna reglementu DRM, a tak německý jezdec přesedlal do vozu skupny C, tedy Loly T600 BMW a do roku 1985 se v něm pravidelně proháněl. S legendárním vozem se poprvé objevil v roce 1984 v Interserii, v té době slavnější sérii, jak F1 pro východní blok.

Od roku 1974 se jezdila Interserie i na staré mostecké trati. Od roku 1986 nasazoval svůj vůz paralelně také do Supercupu vozů skupiny C, kde vrcholem bylo jeho osmé místo. Rok 1994 znamenal pro Beckera změnu dost podstatnou, a to přechod do F1, které se objevily v Interserii, ale s okapotovanými koly ve stylu Can-Am, konkurenci mu dělaly také vozy Arrows, Fondmetal, či Jordan F1 Can-Am. Jeho Minardi M190 se stalo symbolem rychlých vozů a na okruhu Enna Pergusa celkově vyhrává závodní víkend Interserie, oslavil však i vítězství v divizi a celkově druhé místo. Ovšem nejen úspěchy sbíral, měl také velmi vážné havárie s vozy Minardi, jednu předvedl v Mostě na cílové rovince, kterou kdysi odvysílal i pořad Svět motorů, druhou pak dokonal v anglickém Truxtonu.

K.H. Becker (D) Dallara WS by Nissan AER 2,0 Turbo – Maxx Formula, Most 2020 (foto Milan Spurný)

Ale ani tyto špatné časy ho neodradily od závodů rychlých vozů a v dalších letech startoval s modelem Minardi M 190 a slavil divizní vítězství, v roce 2000 opět změnil techniku na M195B a závodil s ní až do ukončení Interserie, tedy té opravdové. Od roku 1999 startoval s čistou F1, bez okapotovaných kol ve stylu Can-Am. V roce 2003 přesedlal do Euroboss šampionátu a řízeně v něm pokračoval v letech 2005–2012. S Dallarou SN 01 následně startoval také v Boss GP, tam se jeho kariéra zbrzdila nehodou na Hockenheimu v roce 2016, kdy se nepohodl s vedením série a spor skončil na soudním dvoře. Nyní opět ochutnal jídlo ze staré adresy, v Maxx Formula se do Mostu vrátil tam, kde kdysi vítězil a znovu si na ty slavné chvíle v Interserii zavzpomínal. V kategorii Masters si s vozem Dallara World Series by Nissan s motorem AER 2,0 turbo dojel v prvním sobotním závodě pro druhé místo a v neděli ve druhém závodě víkendu i pro zlatý věnec.

Přejeme dobré zdraví a hodně dalších úspěchů v další už tak bohaté karieře jezdce Karl Heinze Beckera.

Text Vláďa Rožánek, foto Milan Spurný

Klass Zwart sice do Mostu nepřijede s Jaguarem F1, ale čas rekordu okruhu při tréninkových jízdách již překonal, ovšem neoficiálně. Zwart je jedním ze zakladatelů série Euroboss, která v Mostě několik závodů už v minulosti odjela, jedno by však raději zapomenuli všichni. Klass absolvoval Interserii v Mostě také s monopostem Arrows IES V12 v roce 1999.

Karl Heinz Becker se svým týmem v Interserii Most 2000 by VDR

Karl Heinz Becker pojede v Mostě s Dallarou World Series by Nissan s motorem AER, ale tady zajásají opět pamětníci, pilot v jehož rodném listě najdeme letopočet 1944 startoval v Mostě již v roce 1985 se svým prototypem Lola T600 BMW, po jeho dalších vystoupeních však trnulo, to když v devadesátých letech doslova rozmetal Minardi F1 a v dalších letech opět jezdil další rychlé Minardi F1. Rychlost má doslova a do písmene v krvi. Pravidelně se účastnil také BOSS GP.

Na rekord okruhu má ustláno Bernd Hendlhofer, který jede na Arrows F1 A22 s motorem Asiatech V10, ten mosteckou trať zná z Austria F3 Cupu a jeho největším konkurentem v boji s časomírou bude Wolfgang Jaksch se Super Aguri Cosworth F1. Jeho žena Veronika Cichá Jaksch se jako jediná česká závodnice představí se svou Dallara GP2.

Další zajímavý vůz přiveze Ryschka Motorsport, jedná se o vůz IndyCar Dallara Chevrolet Antona Wernera, který pravděpodobně se stejným vozem vodil po dráze Joachim Ryschka v Interserii 2007.

Christopher a Gilles Brenierovi z Francie disponují technikou formule Superleague, tedy Panozem. Ano Don Panoz pořádal v Mostě European Le Mans Series 2001.

Dalším, kdo zná dobře mosteckou trať bude Kurt Bohlen ze Švýcarska, který jezdil Austria F3 Cup, i ve voze Palmi Motorsport. Ve třídě Masters startují dva monoposty F3000, tedy Reynard 95D Ford HB, tedy s podobným vozem jezdil Interserie pár let také Henry Büttner.

Jistě bude na co koukat, doufejme, že rekord DTM Mercedesu už tentokrát neodolá.

Vláďa Rožánek

Peter Schleifer, sám majitel podobných vozů založil tuto Can Am sérii, která se dělí na tři divize A-D.

Kromě Schleifera zde startují Toni Seiler, Dick Waajenberg, Georg Hallau, či Peter Hoffmann, tedy jezdci, kteří dobře znají i autodrom v Mostě z Interserie, či TGP.

Seznam vozů a divizí z Hockenheimu 2017:

CanAm 70 – 74 Kl. A
Georg Hallau (D) – Lola T310 8100cc – 1
Andy Newall (GB) – McLaren M8F 8800cc – 8
Peter Hoffman (D) – McLaren M8F 8800cc – 11
Frank Bradley (GB) – March 717 8800cc – 9
Peter Schleifer (D) – March 717 8800cc – 9
Henry v. d. Amalien (D) – McLaren M8C/D 8800cc – 6

CanAm 66 – 69 Kl. B
Toni Seiler (CH) – Lola T 70 MK II 5000cc – 7
Rainer Ott (D) – Lola T 70 MKIII B 5000cc – 17
Martin Wachter (LIE) – Lola T70 MK III GT 5000cc – 77

Interserie 2L – 1972
Dirk Waajenberg (NL) – Chevron B19 2000cc – 87
Leo Schiewek (D) – Chevron B 16 2000cc – 20
Bernd Langewiesche (D) – Lola T 212 2000c – 58
Markus Jörg (D) – Daren MK 3 2000cc

Interserie 2L ab 73
Felix Haas (CH) – Lola T 294 2000cc
Wolfgang König-Spohn (D) – Lola T 292 2000cc
Beat Eggimann (CH) – Cheetah G501 2000 cc – 59

A jak to na Hockenheimu letos dopadlo, to uvidíte z výsledků Canadian-American Challenge Cupu, kde dvakrát zvítězil Felix Haas ze Švýcarska na Lole T294.

Vláďa Rožánek

Canadian American Challenge Cup Hockenheim 2017

Ovšem v Anglii ožívá Interserie z ranných dob, kdy ještě brázdily evropské autodromy vozy skupiny CAN AM, tedy několikasetkoňová přeplňovaná monstra ze stejnojmenného seriálu. Až později po zániku CAN AM začalo vozů ubývat a Interserie přešla na vozy skupiny C, pak i F1 a Indy Car a nakonec, těsně před zánikem seriálu, také na vozy dvoulitrové volné formule a F3.

CAN AM 50 Interserie Challenge pořádá Master Historic Racing a možnost vidět tyto krásné skvosty měli již diváci v Brands Hatch a další dva závody uvidí na Donnigtonu a Silvesrstone v Anglii.

Newall – McLaren CAN AM, Brands Hatch © Master Historic Racing 2016

Podle technických regulí podniku je povolen start vozů

Can Am A Two-seater CanAm Sports cars 1970-1974

Can Am B Two seater CanAm Sports cars 1966-1969

Interserie A Under 2-litre Prototype cars 1971-1972

Interserie B Under 2-litre Prototype cars 1973-1978

Interserie C Under 3-litre Prototype cars Pre-1977

Vyhlášení výsledků probíhá vždy ve skupině CAN AM, ale také Interserie.

Výsledky prvního závodu čítají pěkných 16 vozů

Master Historic Racing Brands Hatch, CAN AM 50 Interserie Challenge

Vláďa Rožánek, zdroj Masters Historic Racing, foto MHR