Poslední květnový víkend se uskuteční v okolí Karlové Studánky vzpomínková jízda k 90. výročí 1. ČSL. TOURIST TROPHY, Karlova Studánka 1926–2016.
Před devadesáti lety, tedy ve dvacátých letech minulého století, nastal v Evropě rozmach okruhového závodění. Postupně vznikaly dodnes známé okruhy jako italská Monza (1922), francouzské Le Mans (1923), nebo německý Nürburgring (1927) a nad tím vším vévodila anglická Tourist Trophy, která se jezdila na ostrově Man už od roku 1905. V té době se u nás jezdily hlavně závody do vrchu, zejména nejstarší závod do vrchu Zbraslav–Jíloviště (1908–1931) a v poválečné době ještě Brno–Soběšice (1924–1927). Postupně však do módy přicházely závody na okruzích, které byly vděčnější pro jezdce a hlavně pro diváky. Celé závodní pole kolem nich projíždělo vícekrát než při závodu do vrchu a tak zájem obecenstva více přitahovaly právě závody na okruzích. U nás to byl slavný brněnský Masarykův okruh, který se jel poprvé v roce 1930 a návštěva premiéry byla ohromná, přičemž sám závod měl veliký ohlas i v zahraničním tisku a tím si zajistil pokračování pro další roky, vlastně až dodnes.
Přitom málokdo ví, že mohlo být vše jinak a okruh v Brně nemusel vůbec vzniknout. Čs. Autoklub pro zemi moravskoslezskou v polovině dvacátých let vyšel vstříc změně záliby diváků i závodníků ve prospěch závodění na okruzích vytvořením „Okruhu pod Pradědem“. A jak napsal dobový tisk: „Výborné slezské silnice umožnily snadný a nenákladný vznik rychlého skutečně kvalitního okruhu.“ Poprvé se jel na Pradědském okruhu závod v roce 1926 pod názvem 1. ČSL. TOURIST TROPHY. Trať byla dlouhá 22,4 km, s převýšením 500 m. Start a cíl byl v Karlové Studánce, odkud trať směřovala do Vrbna, na začátku Vrbna se trať stočila doleva a pokračovala do obce Vidly, odtamtud nahoru na Lyru a pak z kopce zpět do Karlovy Studánky. Opravdu náročný okruh.
ČSL. Tourist Trophy 1926, délka 22,4 km, převýšení 500 m.
Pradědský okruh v následujících letech zaznamenal mohutný rozmach, zejména v letech 1927 a 1928, ale pak mu nadešel předčasný konec. Otázka zní proč?
Příčin bylo několik. Především položení okruhu daleko od velkých měst, stranou od mezinárodních komunikací a z toho vyplývající slabé návštěvy. Dále malé porozumění a ještě menší ochota Řádu německých rytířů, vlastnících v Karlové Studánce objekty, bez nichž se závody nemohly obejít. A hlavně zásadní rozpor v názorech na druh pořádaných závodů mezi českým a německým autoklubem moravským, které společně pořádaly Pradědský okruh. Německý autoklub prosazoval jízdy spolehlivosti cestovních vozů, oproti tomu český autoklub trval na tom, aby se pořádaly rychlostní závody sportovních a závodních vozů.
Český autoklub však dlouho neváhal a rozhodl se provést svůj záměr samostatně a to v okolí Brna.
Na závěr bych si dovolil citovat Ing. O. Kovaříka, který v roce 1926 napsal: „Pro příští T.T. přáli bychom si několik věcí: 1. předně slušné počasí (žádosti se podávají prostřednictvím farních úřadů přímo sv. Otci, ale né Maříkovi), 2. lepší návštěvy, jíž by se dalo docíliti vystrojením zvláštního vlaku (žádosti se podávají prostřednictvím politické strany přímo na patřičné místo), 3. přeložení T.T. někam blíže ku Praze nebo ku Brnu (žádosti se podávají přímo Autoklubu, ale nepomůže to nic), v tom pádu pojedu za rok do Karlovy Studánky a radím vám, udělejte totéž. Jeďte však místo přes Červený Kopec za Šumperkem přes Sobotín, Rýmařov, Malé Morávky, a vůz si postavte před rozbočkou u Karlovy Studánky, abyste měli kdykoliv volnost anglického zmizení jako já.“ Tolik Ing. O. Kovařík a vskutku to byla prorocká slova o budoucnosti ČSL. TOURIST TROPHY.
Bližší informace k vlastní vzpomínkové jízdě (zde).
Zdroj: Sportovní týden srpen 1932, MOTOR (MOTOCYKL) 1926, Internet (dovrchu. cz, zbraslav-jiloviste.cz, Wikipedia)
