Letošní závod Ecce Homo hostil neuvěřitelných 200 převzatých jezdců a závodních strojů, což naznačovalo, že se diváci budou mít opravdu na co koukat. A také se bylo na co koukat, padaly nejen traťové rekordy, ale také přívaly deště. A ty udělaly z druhé závodní jízdy tak trochu „ruskou ruletu“.
Italští kohouti – Faggioli, Merli a Macario – kokrhali naplno, přestože byli nakonec řádně promočení
Již v prvním článku na našem webu Ecce Homo – pomyslný svátek vrchařů již o víkendu padly některé otázky: „Kdo vyšplhá na kopec Ecce Homo nejrychleji? Padne traťový rekord? Dočkáme se překvapení?“
Dnes, po ukončení povedeného čtvrtého podniku evropského šampionátu závodů do vrchu Ecce Homo ve Šternberku, známe odpovědi – ano, ano a ano.
První ano – Kdo nejrychleji?
Nejrychlejší bylo italské trio – Faggioli, Merli a Macario – když závod v absolutním pořadí opanovali stupně vítězů. Ale po sobotním tréninku to spíše vypadalo, že Christian Merli (Osella FA30) bude pokračovat tam, kde vloni skončil – byl nejrychlejší.
Po první seznamovací tréninkové jízdě se italský kohout do kokrhání pěkně opřel a ve druhém tréninku zajel čas 2:44,150. A to byl čas rychlejší než byl traťový rekord z roku 2012, který držel Simone Faggioliho (2:45,630), tehdy pilotující ještě italskou Osellu FA30.
#1 MERLI Christian, I, SC Vimotosport A.S.D., OSELLA FA30, E2-SS, 2998 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
Na startu byl ještě krajan Simone Faggioliho (Norma M20 FC) a všichni čekali, jak zareaguje na Merliho „raketovou“ jízdu. Přišlo zklamání, neboť v pravé „uskákané“ zatáčce pod starým startem Simone nezvolil ideální stopu a „odskákal“ tak nějak mimo trať. Incident ale zvládl mistrovsky a tak po krátkém zastavení pokračoval až do cíle, ale dobrý čas byl pryč. A tak se vytvořilo tréninkové pořadí: 1. Merli Christian (ITA), 2. Faggioli Simone (ITA), 3. Macario Paride (ITA), 4. Petit Sebastien (FRA), 5. Beneš Miloš (CZE), 6. Janík Václav (CZE), 7. Komárek David (CZE), 8. Nevěřil Dušan (CZE), 9. Bormolini Fausto (ITA), 10. Vítek Petr (CZE).
Pěkný pohled, že? Pět Čechů v TOP 10 absolutního pořadí. Bylo jasné, že nedělní závodní vyvrcholení šternberského klání vrchařů bude stát zato. A také stálo…
Druhé ano – Padne rekord?
Simone Faggioli si ze sobotní chyby vzal ponaučení a pravděpodobně se také pěkně „namíchl“ a hlavně nadechl. Tentokrát italský kohout kokrhal opravdu hlasitě, až z toho po první závodní jízdě padl nový traťový rekord, který má aktuální hodnotu 2:43,370 a to byla ta pravá odpověď na rychlý tréninkový čas Merliho. V závodní jízdě se Merli „zmohl“ na 2:45,300 a tak po první „rundě“ získal ztrátu 2,430 sekundy. Třetí po první jízdě byl Paride Macario (Osella FA30), stejně jako v tréninku.
#18 FAGGIOLI Simone, I, Best Lap SSD, NORMA M20FC, E2-SC, 2998 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
Třetí ano – Dočkáme se překvapení?
Dle předpovědi počasí, stále tmavšímu zamračenému nebi a po rozdaných kartách po první jízdě bylo zaděláno na nejedno překvapení.
V průběhu druhé závodní jízdy začalo poprchávat, až se to změnilo v lehkou dešťovou průtrž mračen. Historici stihli odjet ještě za sucha a cca 40 soudobých automobilů také. Pro ostatní šlo o „dešťový poker“ či „ruskou ruletu“, tzn. kdo bude mít méně deště a lepší podmínky, tak má velkou šanci na posun startovním polem vpřed, nebo také naopak na propad dozadu. Příval deště donutil organizátory k přerušení závodu, který byl „restartován“, až se počasí alespoň částečně umoudřilo a bylo možno pokračovat.
Merli na vodě bojoval a ujel Faggiolimu, který měl na mokré trati horší podmínky, o 1,750 sekundy. Výkon Faggioliho byl ale fenomenální a tak to Merlimu v součtu časů nestačilo a prohrál v absolutním pořadí o 0,180 sekundy, prostě fascinující souboj. Třetí pozici od tréninků až závodního cíle si udržel jejich krajan Paride Macario.
Překvapení ještě nekončí, neboť jistě byl mile překvapen David Komárek (Norma M20FC Komvet Evo), který po havárii Miloše Beneš, vybojoval senzační 4. místo v absolutním pořadí závodu evropského šampionátu a vyhrál absolutně MČR.
#21 KOMÁREK David, CZ, Liqui Moly Racing Team, NORMA M20FC KOMVET EVO, E2-SC, 2975 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
Další dešťové překvapení bylo absolutní 5. místo Dana Michla (Lotus Elise), který tak vyhrál skupinu siluet E2-SH. Prostě déšť tak nějak promíchal nejrychlejší jezdce a nejsilnější vozy, takže ve výsledkové listině je těch překvapení jistě po více.
Jak dopadli okruhoví navrátilci na kopec
Skupina GT byla tentokrát velmi kvalitně obsazená a to díky dvou okruhovým vozům. Robert Šenkýř se vrátil na kopec s vozem BMW Z4 GT3, dokázal vyhrát GTéčka a vše okořenil novým rekordem skupiny GT. Co dodat? Nic.
Vlastně jen pořadí skupiny GT: 1. Šenkýř Robert (CZE/BMW Z4 GT3), 2. Miloň Jan (SK/BMW Z4 GT3), 3. Schmitter Frey Philippe (FRA/Lamborghini Gallardo FL2), 4. Tessitore (AUT/Porsche 997 GT3 A Cup), 4. Jerman Martin (CZE/Lamborghini Gallardo GT3), 5. Jakubik Lubomír (CZE/Ferrari 458 Scuderia Praha) a 6. Kmínek Zdeněk (CZE/Nissan 350 Z).
#112 ŠENKÝŘ Robert, CZ, Šenkýř Motorsport, BMW Z4 GT3, GT, 4398 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
Druhým navrátilcem byl Marek Fried, který jel za KT MOTORSPORT s dvoulitrovým vozem Lotus Exige GR-R. Startoval ve skupině E1, která je pro diváky velmi zajímavá a atraktivní, neboť je zde možné použít velké množství úprav. Skupina E1 byla velmi početná, v cíli bylo klasifikováno 21 vozů a Marek skončil na 5. místě skupiny absolutně a byl druhý mezi dvoulirovými vozy.
Pořadí skupiny E1: 1. Drotár Igor (SK/Škoda Fabia R5), 2. Cvrček Věroslav (CZE/Škoda Fabia S2000), 3. Pailer Felix (AUT/Lancia Integrale), 4. Neumayr Christopher (AUT/Ford NPM-Escort), 5. Fried Marek (CZE/Lotus Exige), …
#69 FRIED Marek, CZ, KT Motorsport spol. s r.o., LOTUS EXIGE, E1, 1999 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
Tradiční závodní skupiny N a A
Ve skupině N, kde převládají vozy Mitsubishi, takový vrchařský „Mitsubishi Cup“, byl hlavní favoritem Jaromír Malý, ale na chybu jistě číhal druhý adept na nejvyšší medailové pozice Tomáš Vavřinec. Na Jaromíra malého si ale nakonec vyšlápl Kosovan Lajci Shkelzen, který měl nakonec absolutně shodný součet časů jako Malý, tzn. oba 7:23,350, a tak o pořadí rozhodla rychlejší první jízda. Jaromír Malý vyhrál o méně jak „vous“.
#100 MALÝ Jaromír, CZ, Autoservis, MITSUBISHI LANCER EVO X, N, 3395 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
Pořadí skupiny N: 1. Malý Jaromír (CZE/Mitsubishi Lancer Evo X), 2. Shkelzen Lajci (KOS/Mitsubishi), 3. Vavřinec Tomáš (CZE/Mitsubishi Lancer Evo IX), 4. Sajlerová Gabriela (CZE/Mitsubishi Lancer Evo X) 5. Sajler Filip (CZE/Mitsubishi Lancer Evo X), 6. Florek Peter (SK/Mitsubishi Lancer Evo IX), 7. Kacvinsky Peter (SK/Renault Clio RS) a 8. Kmeť František /SK/Honda Civic VTEC).
Skupinu A ovládl nakonec Lukáš Vojáček, kde se mu snažila konkurovat s druhým velkým „Áčkem“ Subaru Impreza WRX STi Rakušanka Kerstin Taus. Ostatní účastníky skupiny už startovali se slabšími vozy.
#87 VOJÁČEK Lukáš, CZ, Ennoble Czech National Team, SUBARU IMPREZA STI WRX, A, 3395 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
Pořadí skupiny A: 1. Vojáček Lukáš (CZE/Subaru Impreza WRX STi), 2. Taus Kerstin (AUT/Subaru Impreza WRX STi), 3. Dědek David (CZE/Alfa Romeo 147 TS), 4. Podmajerský Vladimír (SK/Peugeot 206 RC), 5. Pavlik Denis (SK/Peugeot 208 R2 VTI) a 6. Trnka Jan (CZE/Škoda Felicia).
Krásné a rychlé siluety – skupina E2-SH
Skupinu siluet již několik roků opanují čeští vrchaři a bylo tomu také na letošním Ecce Homo, když v siluetách nastoupilo 15 soutěžících. Jsou to velmi rychlé speciály, ale na „placky“ či formulové vozy přeci jen nestačí, tedy za suchých podmínek. Jenže v druhé závodní deštivé jízdě to byla velká loterie.
#40 MICHL Dan, CZ, Michl Motorsport Czech National Team, LOTUS ELISE, E2-SH, 2970 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
Dešťový poker nejlépe zvládl Dan Michl (Lotus Elise) a „vyplaval“ v absolutním pořadí na senzačním 5. místě, náchodský pilot Vladimír Vitver se speciálem Audi WTTR-DTM dojel absolutně na 7. místě. Martin Rybníček s Fiestou WRC byl nakonec třetím nejrychlejším ve skupině a v absolutním pořadí to stačilo na TOP 10.
#39 VITVER Vladimír, CZ, SVC Group Czech National Team, AUDI WTTR- DTM, E2-SH, 3995 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
Pořadí siluet – skupina E2-SH: 1. Michl Dan (CZE/Lotus Elise), 2. Vitver Vladimír (CZE/AUDI WTTR-DTM), 3. Rybníček Marek (CZE/Ford Fiesta WRC), 4. Ulman Pavel (CZE/BMW M3 E36), 5. Zeman Martin (CZE/Mitsubishi Lancer EVO VIII), 6. Erdelyi Tomas (SK/BMW M3 E92 GTR), …
Historici – krásní a rychlí jako vždy
Na letošní Ecce Homo nebude v dobrém vzpomínat Jean-Marie Almerase s nádherným Porsche 935 Silhouette, které ho zklamalo a Francouz musel předčasně balit.
#245 BONUCCI Uberto, I, Bonucci U., OSELLA PA 9/90, C4D8, 2467 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Historic Hill Climb Championship
Absolutní pořadí historiků opanoval Ital Uberto Bonucci s rychlou „plackou“ Osella PA 9/90. Ale zbytek pódia již brali Češi. Druhý absolutně byl Adam Klus se speciálem bývalé Interserie HSS March Audi Turbo CanAm a třetí místo vybojoval vrchařský matador Jaroslav Prášek s historickou formulí Chevron B42 F2.
#246 KLUS Adam, CZ, Klus A., MARCH HSS CAN-AM, C4D9, 1780 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Historic Hill Climb Championship
Závěr
Bylo to asi jedno z nejpovedenějších Ecce Homo za posledních několik roků, ale říkejte to Petru Vítkovi, který po první tréninkové jízdě byl desátý. Ale to bylo tak vše co předvedl a už opět řeší technické problémy. Do závodu už nenastoupil, prostě šternberský smolař.
#23 VÍTEK Petr, CZ, Climart ACR-Engineering Team, OSELLA PA30, E2-SC, 2997 ccm, Ecce Homo 2017, FIA European Hill Climb Championship
A ještě zpět k Italům – před závodem Ecce Homo byl mezi dvěma největšími rivaly Merlim a Faggiolim nerozhodný bodový stav 75 : 75. Po Ecce Homu to je opět plichta, nyní 100 : 100, neboť každý naplno bodoval ve své skupině, kterou vyhráli.
Evropský vchařský šampionát se může dále těšit na souboj Osella versus Norma, alias Merli versus Faggioli a my uvidíme, kdo první zaváhá.
Autor: Milan Spurný, foto: Tuul a Milan Spurný