Na letošní závod Ecce Homo 2023 je přihlášeno celkem 194 jezdců z 15 evropských zemí. Velmi rychlí jezdci jsou známí z Itálie nebo Španělska, ale ve startovní listině se najdou i takové země jako je Kosovo, Srbsko nebo Makedonie.

O nadcházejícím víkendu se kromě mistrovství Evropy soudobých a historických vozidel do vrchu pojede také mistrovství ČR soudobých a historických vozidel, Česká trofej, mistrovství Slovenska a mistrovství Rakouska.

V sobotu začínáme v 8:00 hodin, v neděli potom v 8:30 hod.

Bude vrcholem Ecce Homo souboj Merli vs. Trnka?

Rozhodně byste si neměli nechat ujít souboj mezi nejrychlejším Christianem Merlim, držitelem traťového rekordu a několikanásobného vítěze tohoto závodu, s domácím démonem Petrem Trnkou, který se krůček po krůčku zlepšuje a přibližuje těm úplně nejrychlejším. A navíc je to domácí – šternberský pilot.

Fotogalerie nejrychlejších vrchařských pilotů

Autor: Milan Spurný, foto: Jan Škoda

I přes kolidující termín se švýcarským závodem je na Albrechtický kopec přihlášeno na 160 jezdců z mistrovsví ČR a seriálu Maverick Hill Climb Czech. „Je to sice na samé hranici propustnosti tratě, ale z praxe víme, že se na poslední chvíli vždy několik jezdců odhlásí. Nicméně i tak to bude pravděpodobně rekordní účast,“ poznamenal ředitel závodu Aleš Gänsdorfer.

Petr Trnka z ACCR Czech Trnka Racing Team se účastní vybraných domácích závodů, ale prioritní je pro něho mistrovství Evropy, kde drží průběžně druhé místo v absolutním pořadí. „Saint-Ursanne je jeden z nejrychlejších závodů v šampionátu, možná úplně nejrychlejší. Přibližně osmdesát procent tratě se jede na plný plyn a už ve spodní pasáži dosahujeme maximální rychlosti přes 250 km/h. Mám to rád, to je kopec přesně na naše auto. Na druhou stranu rychlé protahováky kolem zdí budí velký respekt. Musíme hlavně najít optimální kompromis mezi aerodynamickým a mechanickým gripem ve vysokých rychlostech.“

#28 Petr TRNKA, CZE, ACCR Czech Trnka Racing Team, Norma M20 FC, Cat. 2, CN/E2-SC, +2000, trénink 1, FIA EHCC a HHC Ecce Homo Šternberk, Česká republika (foto: Milan Spurný)

V Lanškrouně bude chybět také Jiří Ošmera, který se zúčastnil všech doposud konaných evropských podniků. Startuje také v domácím mistrovství, kde s předstihem obhájil prvenství ve své třídě. „Ve Švýcarsku budu startovat poprvé a podle toho, co jsem vyčetl z onboardů, je to velmi rychlá trať. Některé úseky jsou opravdu na srdíčko. Našim hlavním cílem je udržet průběžné druhé místo ve skupině a dojet co nejlépe v absolutním pořadí kategorie uzavřených vozů. A pochopitelně budu na dálku sledovat, jak se bude dařit našim kamarádům v Lanškrouně.“

Další český reprezentant Miloš Beneš, startující za GMS Czech Racing Team, naopak vynechá Švýcarsko a stává se tak jedním z hlavních favoritů na celkové prvenství v Lanškrouně. „Na Albrechtický kopec jedeme především kvůli tomu, že je to domácí podnik našich hlavních partnerů GMS a LUX. Pochopitelně budeme bojovat o absolutní vítězství, ale po havárii v Itálii nás na autě čeká ještě hodně práce. Kvůli nedostatku dílů jsme museli improvizovat. Máme novou podlahu a jiné komponenty, takže budeme ladit a hledat optimální nastavení na další evropské podniky.“

#2 Miloš BENEŠ, CZE, GMSACCR Czech Team, Osella FA 30, Kat. 2, E2-SS, -3000, závod 1, FIA EHCC a HHC Ecce Homo Šternberk, Česká republika (foto: Milan Spurný)

David Dědek z Nutrend ACCR Czech Teamu měl v plánu odjet kompletní seriál mistrovství Evropy, ale okolnosti ho donutily původní záměr změnit. „Těsně před začátkem sezóny přišlo zranění ruky, které mě vyřadilo z několika podniků. Nastoupil jsem až na domácím Šternberku s plánem odjet zbytek Evropy. Bohužel jsem pak havaroval v Trentu. Vzhledem k rozsahu poškození a problémy s dodáním dílů jsme auto dodělali až tento týden. Nebyl čas ho odzkoušet a start v Saint-Ursanne by byl poměrně velký risk. Proto jedeme do Lanškrouna. Albrechtický kopec je krásná trať, budeme pochopitelně závodit naplno, ale současně to je dobrá příležitost k doladění a vyzkoušení auta. Nechci to zakřiknout, ale doufám, že odjedeme alespoň zbytek evropského šampionátu.“

#7 KOMÁREK David, KRTZ motorsport, E1-3000/2WD, Me F1 EVO, závodní jízda 1, MZAV Maverick Hill Climb Czech (foto: Milan Spurný)

V seriálu Maverick Hill Climb Czech letos dominuje David Komárek se speciálem Mc F1 Evo. „Albrechtický kopec v Lanškrouně považuji za jeden z vrcholů sezóny. Zdejší trať je krásná a moc se těšíme. Za náš tým Komvet Racing budou startovat celkem čtyři vozy, takže přípravy jsou v plném proudu.“

Zdroj: Autoklub ČR, foto: Milan Spurný

Na letošním 40. ročníku ME Ecce Homo Šternberk skončil Sébastien Petit se svým novým prototypem Nova NP01-2 v absolutním pořadí závodu FIA EHCC na šestém místě a ve své skupině CN/E2-SC byl třetí za vítězným Italem Simone Faggiolim a druhým Petrem Trnkou. A protože Seb startoval i v úvodních dvou podnicích evropského šampionátu – portugalském Rampa de Boticas a španělském Subida al Fito – drží si momentálně průběžné těsné druhé místo.

Průběžné pořadí FIA EHCC v kategorii 2 (3/9 závodů)

1. Christian MERLI (ITA, D/E2-SS, Osella FA30) 75 bodů
2. Sébastien PETIT (FRA, CN/E2-SC, Nova NP01-2) 51 b.
3. Simone Faggioli (ITA, CN/E2-SC, Norma M20 FC) 50 b.

Sébastien má velmi nabitý závodní program, přesto se nám ochotně věnoval a díky jeho české přítelkyni Nely Grundové se nám podařilo zrealizovat malý rozhovor. Takže ještě jednou děkujeme Nele za překlad.

#14 Simone FAGGIOLI, ITA a #16 Sébastien PETIT, FRA (foto: Milan Spurný)

Zpověď Sébastiena Petita

Redakce (red.): Sébastiene, jak dlouho spolupracuje s Normou? Neuvažoval jste někdy o konkurenční Oselle?

Spolupracuji s Normou od roku 2011, ale předtím jsem spolupracoval i s Osellou. Ne, neuvažoval jsem o tom, mám spoustu aut a náhradních dílu z výroby Norma (teď již Nova Proto) a momentálně se snažím s nimi vyvíjet nový prototyp.

Red.: Sebe, co stálo za změnou názvu vozu (továrny) z Normy na Nova?

Přesně to nevím. Tohle je vnitřní záležitost Normy.

#16 Sébastien PETIT, FRA u vozu #1 Christian MERLI, ITA (foto: Tuul Spurná)

Red.: Máte u Normy, nyní již Nova Proto, pozici jako tovární či vývojový jezdec, nebo jedete čistě za svůj soukromý tým?

Nova Proto se rozhodla, že již nebude mít žádné tovární jezdce. Jelikož chce být fér ke svým klientům. Takže já jedu čistě za sebe a svůj tým.

Red.: Sebe, loňskou sezonu jsme tě v Česku dvakrát viděli s prototypem Nova NP01-4 s turbomotorem a pohonem 4×4. Evropský šampionát s tímto vozem jet nemůžete, tak jaký byl důvod startu s touto čtyřkolkou? Pro jaký typ závodu to Nova vlastně vyvíjí či vyrábí?

Ano, byl jsem s tímto autem dvakrát na závodech v České republice, konkrétně v Lanškrouně a Náměšti. Tento prototyp jsem koupil v době, kdy FIA ještě nezavedla pravidla s restriktory u turbomotorů. Takže jsem toto auto mohl vyvíjet a účastnit se klasicky všech závodů. Takový byl můj cíl a vidina do budoucna. Bohužel, po těchto změnách co zavedla FIA s restriktory již s touto Novou NP 01-4 4×4 mohu závodit pouze ve Francii, kde nám odsunuli tuto novinku o tři roky nebo tento vůz mohu použít na legendárním Pikes Peak. Ale pokud bych chtěl, mohu toto chassis využít i v evropském šampionátu. Tento model byl původně vyvíjen pro závody do vrchu.

#16 Sébastien PETIT, FRA, Sébastien Petit, Nova NP01–2, Category 2, D/E2–SS3000 (foto: Milan Spurný)

Red.: Ve francouzském mistrovství jsi jezdil i „placku“ s motorem o objemu 4 000 ccm. Jak by jsi porovnal vůz s tímto 4litrovým motorem s vozem objemu 3 000 ccm? Dá se „přebytek“ 4L motoru na vrchařské trati smysluplně využít, třeba na mokru?

Ano měl, můj 4litr byl do skupiny CN, takže byl těžší a měl méně aerodynamiky. Můj 3litr je opravdové závodní auto a tím pádem má více aerodynamiky a samozřejmě méně váhy. Rozhodně nemůžu říct, že by byl 4litr lepší nebo se dal ten rozdíl někde využít. Jak už jsem zmínil je to těžší typ, s méně koňmi a je méně aerodynamický než 3litr.

Red.: Ještě jednou k motorům: 3 000 ccm – 4 000 ccm – 1 750 ccm turbo. Všechny jsi vyzkoušel, jaké výhody či nevýhody ten či onen má, na jaký typ trati je ten či onen vhodnější?

Turbomotor má více otáček a koní, takže pro méně technické tratě, kde je důležitá rychlost, je to lepší varianta.

#16 Sébastien PETIT, FRA, Sébastien Petit, Nova NP01–2, Category 2, D/E2–SS3000 (foto: Milan Spurný)

Čtyřlitrový motor má vysoké otáčky, je to také dobrá, ale obtížná varianta, jak se naučit řídit rychlou závodní placku. Jak už jsem zmínil, motor je těžký, takže váha auta je vyšší. Tento motor je dobrý na závody, kde potřebujeme více trakce.

Třílitr je jediný opravdový závodní motor, jelikož je to motor formule 3000. Tento motor je dobrý pro všechny druhy závodů a kopců. Je to můj favorit.

Red.: Jakému šampionátu dáš letos přednost? Mistrovství Evropy, Francie, MČR – jeden závod už jste jel? Mám pocit, že jsi nikdy celé mistrovství Evropy neabsolvoval.

Na prvním místě je pro mě určitě mistrovství Evropy a evropský pohár. Na nějaké závody ve Francii se také chystám. Na „krátkém Ecce“ jsem byl pouze vyzkoušet své nové auto Nova NP 01-2. Chtěl bych letos opět zavítat na Maverick Hillclimb Czech, minulý rok jsem se účastnil dvou závodů s Alešem, byly to velmi profesionálně uspořádané závody se skvělou atmosférou. Mohu to vřele doporučit.

#16 Sébastien PETIT, FRA, Sébastien Petit, Nova NP01–2, Category 2, D/E2–SS3000 (foto: Milan Spurný)

Red.: Sebe, Petr Trnka má tvůj minulý vůz. Plánujete s Petrem nějakou užší spolupráci, třeba výměna informací v nastavování vozu, předávání si zkušeností apod., nebo prodejem závodního speciálu to de facto skončilo?

Ano, prodal jsem mu svou Normu M20 FC se svým 100% set-upem po několikaleté práci s mým týmem na vývoji tohoto auta. Jsem velmi rád, že ho zakoupil Petr, je to mladý velmi talentovaný jezdec. A jsem velmi rád, že právě on prezentuje toto mé bývalé závodní auto s takto skvělými výsledky. Určitě to prodejem neskončilo. S Petrem a jeho týmem mám, řekl bych, skvělý vztah a kdykoliv potřebuje poradit nemám problém mu předat své zkušenosti nebo pomoci při dalším nastavení. On má ale skvělý tým, takže si myslím, že vše zvládají perfektně.

Pódium FIA EHCC, Group CN/E2-SC / Class -3000 ccm: P1 #14 Simone FAGGIOLI, ITA; P2 #15 Petr TRNKA, CZE; P3 #16 Sébastien PETIT, FRA (foto: Milan Spurný)

Ještě jednou děkuji Sébastienovi za poskytnutý rozhovor a hlavně Nele za překlad. Za redakci přejeme hodně sportovních úspěchů s novým vozem Nova NP01-2, na kterém má ještě hodně práce, jak sám tvrdí.

Připravil: Milan Spurný a Jan Škoda, foto: Tuul a Milan Spurný

Redakce (red.): Vyrostl jsi na motokáře a potom jsi přes okruhové formule postupně přešel na kopce, kde jsi se vypracoval ve velmi rychlého pilota. Co je pro tebe na kopcích „přitažlivější“ proti okruhům?
Ano, od malička jsem prošel dlouhou cestu v mé kariéře a zakotvil jsem na kopcích. Každá disciplína, jak okruhy, tak kopce a jiné mají to své. Jakožto rodilý Šternberák jsem měl ke kopcům vždy hodně blízko a je to pro mě de facto takové přirozené prostředí. Kopce mají velké kouzlo v tom, že jezdec musí od startu do cíle vydat absolutní maximum a není zde žádný prostor pro chyby. Je to velice náročné na znalost tratě, soustředění, psychiku, ale také na techniku, cítění auta a schopnost nastavit auto z minima informací a dat. Jelikož se závodí na veřejných komunikacích, tak se tratě meziročně mění, opotřebením povrchu, opravami, atd. Okruhy jsou v tomhle takové stálejší a dávají větší možnosti trénovat, testovat a napravit případné drobné chyby.

#11 Petr TRNKA, CZE, ACCR Czech Trnka Racing Team, 2998, Kategorie II, E2-SC, NORMA M20FC, -3000, MČR Ecce Homo 2021 (foto: Milan Spurný)

Red.: Petře, když je před pár lety přesedlal do 2litrového vozu Ligier, mělo to své konkrétní důvody? Přece jen ve vrchařské disciplíně jsou tradičními a vyzkoušenými speciály italská Osella a poslední roky velmi úspěšná francouzská Norma.
To, že jsme zvolili prototyp značky Ligier, nebylo nijak cílené, ani to nemělo žádný striktní důvod. V moment, kdy jsme sháněli první vlastní placku, tak tato nabídka byla nejatraktivnější. Vozů Ligier na kopcích nejezdí moc, přitom je to velice schopné auto, se kterým se velice dobře pracuje. Je dobře čitelné a rychlé, což si myslím, že jsme po našich úpravách snad předvedli. Ligier má ještě větší potenciál a dá se na něm ještě dost pracovat. Ovšem my jsme se rozhodli pro změnu techniky, něž pokračovat v dalších úpravách Ligieru.

#11 Petr TRNKA, CZE, ACCR Czech Trnka Racing Team, 2998, Kategorie II, E2-SC, NORMA M20FC, -3000, MČR Ecce Homo 2021 (foto: Milan Spurný)

Red.: Vloni jsi pořídil a do letošní první ostré sezony nastupuješ s top technikou – 3litrovou Normou M20FC. Jak došlo k přestupu do nejrychlejší prestižní vrchařské kategorie. Ty jsi se již porozhlížel po rychlejším speciálu, nebo nabídka na vůz přišla od Sébastiena Petita a tak došlo k inovaci techniky?
Ano, loni na podzim se nám povedl za podpory našich partnerů a sponzorů velký krok a zároveň splnění velkého snu. Samozřejmě jsme o změně techniky přemýšleli již nějakou dobu, ale nemělo to žádnou konkrétní podobu. Vždy jsme chtěli disponovat tou nejlepší technikou a jeden z naších cílů bylo startovat mezi „velkými kluky“. Se Sébastienem jsme byli již delší dobu přátelé, když se objevil vloni v Náměšti nad Oslavou se svou novinkou Nova NP01-4 s turbomotorem a pohonem 4×4, tak jsme byli s týmem jeho stroj obhlédnout. Při povídání jsem se zmínil, že v budoucnu bych taky rád startoval s vozem té nejvyšší kategorie a v tom od Sébastiena přišla nabídka, která se neodmítá. Velice mi zalichotila a nakopla mě, abych začal dělat vše pro to, aby se to stalo skutečností. Nabídl mi na prodej svou nově postavenou 3litrovou Normu z druhé poloviny sezony 2019. Auto, které jak řekl, není na prodej pro každého. Je perfektně připraveno a postaveno přesně pro závody do vrchu do nejmenšího detailu.

Rozhovor rivalů a kamarádů: #11 Petr TRNKA, CZE, a #14 Sébastien PETIT, FRA (foto: Milan Spurný)

Red.: Proč značka Norma a ne Osella? Důvody, servis, výhody a nevýhody…
Jedním z hlavních důvodů je, že Norma má na rozdíl od Oselly karbonový monokok, namísto trubkového rámu. Monokok je jednak bezpečnější, vlastnostmi stálejší a nepodléhá opotřebení. Dalším důvodem je také servis, dostupnost náhradních dílů a auta samotného.

Red.: Máš za sebou první ostrý závodní víkend na „krátkém“ Ecce Homo, můžeš nyní porovnat 2L ligier a 3L normu?
Porovnávat 2litr a 3litr tak úplně nejde. Zjednodušeně řečeno, je to jako srovnávat Felici a Ferrari :-D. Né, že by ligier byl špatné nebo pomalé auto, ale výkon, jízdní styl a vlastnosti 3litrové normy jsou úplně někde jinde. Norma je větší (širší o 20 cm), má větší kola, větší přítlak, lepší tlumiče, jiné řízení, zároveň je lehčí než ligier a také motor má o 200 koní více. Je to opravdu velký skok, ale myslím, že jsem si k autu našel dobrou cestu. Teď se musím soustředit na osvojení pocitů z chování auta, získávání zkušeností, jistoty a hlavně nedělat chyby.

Sojkova zatáčka – #11 Petr TRNKA, CZE, ACCR Czech Trnka Racing Team, 2998, Kategorie II, E2-SC, NORMA M20FC, -3000, MČR Ecce Homo 2021 (foto: Milan Spurný)

Red.: Můžeš představit nový prototyp skupiny E2-SC – Norma M20FC, nějaké technické údaje speciálu, něco o motoru…
Jedná se o sportovní prototyp francouzského výrobce Norma (nyní Nova Proto). Konkrétně náš vůz pochází, jak již asi většina fanoušků ví od Sébastiana Petita a jedná se o poslední specifikaci modelu M20FC. Konstrukce šasi je karbonový monokok, ten náš je vyroben v roce 2019 a jako jeden z posledních se štítkem Norma Auto Concept, později vyrobené již měly štítky Nova Proto, technicky se však jedná o totožný monokok. Motor je 3litrový osmiválec do V – Mugen MF308 – upravovaný firmou Tomei, který má původ v japonské formuli Nippon nebo F3000. Výkon motoru je lehce přes 500 koní při 9200 otáčkách. Převodovka je sekvenční 6stupňová Sadev s řazením pádly pod volantem. Dále je vůz vybaven karbonovou spojkou, 3cestnými tlumiči Ohlins, elektronikou Cosworth – Pectel včetně kontroly trakce, kterou však nepoužívám :-). Váha kompletního auta je pak 560 kg.

Red.: Co bude se „starým“ vozem Ligier JS53 EVO2 LRM? Bude se prodávat nebo spíš pronajímat někomu talentovanému?
Náš ligier je na prodej. Bylo by hezké jej dále provozovat a předávat své zkušenosti někomu talentovanému, ale nyní není úplně v silách našeho týmu takto pronajímat a vozit na závody druhé auto včetně plného servisu a také se zatím nenašel potencionální zájemce, který by do toho šel. Takže prioritou je nyní vůz prodat, samozřejmě se vším co k autu máme, včetně dat a zkušeností. Také jsme schopni novému majiteli poskytnout základní servis a pomoc na závodech.

#11 Petr TRNKA, CZE, ACCR Czech Trnka Racing Team, Kategorie II, E2-SC, Norma M20FC, -3000, MČR Ecce Homo 2021 (foto: Milan Spurný)

Red.: Na první letošní závodním víkendu jsi naznačil své možnosti a ukázal svou rychlost, takže Petře cíle do letošního mistrovství republiky jsou jaké?
Úvodní závod domácího šampionátu se nám vydařil nad očekávání. Kdyby mi někdo v pátek řekl, že se nám povede to, co se povedlo, tak bych mu vůbec nevěřil. Hodně mi k tomto výsledku pomohlo to, že se jelo na domácí trati, kterou dokonale znám. Žádné konkrétní cíle pro letošní sezonu si nedávám. Chci hlavně odjet, co nejvíce závodů a soustředit se na získávání zkušeností, jistoty a sžívání se s autem.

Red.: Letos chceš jet jen republiku nebo máš v plánu i mistrovství Evropy?
Naší prioritou bylo a vždy bude mistrovství Evropy, letos jsme vynechali dvojzávod v Portugalsku a Španělsku z důvodů komplikací při cestování na tak velkou vzdálenost a dlouhou dobu. Jinak bychom se chtěli zúčastnit všech ostatních závodu mistrovství Evropy, ale samozřejmě, že se budeme snažit vyplnit volný čas v kalendáři i závody MČR.

Děkuji Petrovi za vstřícný přístup k rozhovoru a za redakci přejeme hodně sportovních úspěchů s novým vozem Norma M20FC, hodně osobní spokojenosti a hlavně zdraví.

Připravil: Milan Spurný, foto: Milan Spurný

Portugalské kolo šampionátu závodu do vrchu se obvykle koná ve Falperra-Braga. Ale protože pořadatel této akce bude koncem letošního sezony (9.–10. října) hostit 4. ročník FIA Hill Climb Masters, tak po dohodě s FPAK (portugalská ASN) přenechal své místo v kalendáři pro závod Rampa de Boticas, který zahájil letošní mistrovství Evropy.

Městečko Boticas leží asi 150 km severovýchodně od Porta a na startovní listině pro FIA EHCC český fanoušek nenašel ani jednoho českého reprezentanta. Smutné! Do šampionátu byla přihlášena slabá dvacítka jezdců a Češi mohli sledovat „krajana“ Jano Miloně, který je i u nás populární. Slabá účast byla pravděpodobně zapříčiněna dalekou cestou do Portugalska a následujícího podniku ve Španělsku, případně omezeními navazujícími na aktuální kontext covidu.

Pro „fajnšmekry“ závodů do vrchu bylo jediným štěstím, že mezi účastníky byli italské ikony tohoto motoristického sportu – Christian Merli (Osella FA30 Zytek) a Simone Faggioli (Norma M20FC Zytek) – mistři volantu nejrychlejší kategorie vrchařských speciálů a kandidáti na titul si nemohli nechat tento podnik ujít. Bylo tak zajímavé sledovat, jak dopadne porovnávání těchto dvou jezdců na nové trati, na které mají oba nulové zkušenosti či poznatky z předchozích klání, tzn. začínali se stejnou úrovní zkušeností na trati.

Francouz Sébastien Petit (Nova NP01-2 Zytek) a Ital Diego Degasperi (Osella FA30 Zytek), další známá valchařská jména, čekali na zaváhání dvou prvních „italských tenorů“.

Již několik sezon se Merli a Faggioli přetahují o to, kdo je lepší, ale pravě na pro oba nové trati. Ve finále byl o fous rychlejší Simone, ale opravdu o fous, neboť porazil svého krajana o 32 tisícin!! sekundy v součtu dvou jízd. To je tak těsné vítězství a tito dva sokové vlastně „vyhráli“ oba, neboť třetímu, krajanovi Diego Degasperimu, nadělili cca 16 sekund a čtvrtému Francouzovi Sébastienu Petitovi 18 sekund. Čtvrtým Italem v top 5 byl legendární Fausto Bormolini (Reynard 2KL) se ztrátou cca 27 sekund.

Na víkend 15.–16. května se vrchařské šapitó přesouvá ke svému druhému podniku 49. Subida Internacional Al Fito do Španělska.

Text: Milan Spurný, foto: Milan Spurný, zdroj: fia.com

Je jistotou, že se neobejdeme bez testů a respirátorů, dezinfekcí, rozestupů a dalších nařízení, ale děláme vše proto, abychom závodu samotnému neubrali na kráse.

Je nám samozřejmě známo, že všechny diváky a fanoušky zajímá, zda se letošní Ecce Homo uskuteční za přítomnosti Vás, kteří chodíte každoročně své favority podporovat k trati. Rádi bychom odpověděli na množící se dotazy, které nám přichází, ale současná situace je nevyzpytatelná. Zatím je situace stejná jako na závodu mistrovství České republiky, tedy bez diváků. Spoléháme však na rozvolnění, která nás v Česku čekají. Připravujeme obě verze závodu a v případě, že se podaří závod uskutečnit za přítomnosti diváků, jsme víceméně na většinu organizačních záležitostí schopni zareagovat a připravit pro diváky vše, na co jsou zvyklí.

#14 Sébastien PETIT, FRA, Sebastien Petit, Kategorie II, E2-SC, Nova NP01-2, -3000, MČR Ecce Homo 2021 (foto: Milan Spurný)

Budeme společně věřit, že poslední květnový víkend ve znamení burácejících motorů a vůně spálených pneumatik si užijeme všichni společně, bez většího omezení. Vždyť podle slov samotných jezdců jsou diváci to, co jim momentálně chybí nejvíce.

Zatím nejsme schopni říct ani možnou účast diváků v depu. Jestli bude přístupné pro veřejnost nebo nebude, zatím nemůžeme rozhodnout.

Dle seznamu přihlášených můžete sami vidět, že se bude opět na co těšit a některá velká jména stále očekáváme. Už nyní je to ale krásný výběr, ať už Marek Rybníček s novým lákadlem KTM X-BOW GTX, oblíbený Felix Pailer s jeho zářivě oranžovým vozem Lancia Delta Integrale nebo závodník „Dubai“ s Mitsubishi Lancer Evo Berg Monster.

V otevřených speciálech jsou přihlášeni borci, které si vyzkoušeli trať Ecce Homo nedávno, ale pouze její část. Francouz Sébastien Petit s Nova NP01-2 nebo domácí Petr Trnka s Norma M20FC Mugen. Všichni domácí fanoušci budou netrpěliví na časy Petra Trnky, obzvláště potom, co předvedl na MČR Ecce Homo na konci dubna. Mezi přihlášenými jsou i Rakušané s vozy Tatuus Master, Christian a Sigrid Ferstl.

V mistrovství Evropy historických automobilů nebudou opět chybět vozy Talbot Lago, krásné historické „krasavce“ Roberta a Františka Kudelových.

#230 František KUDELA, CZE, KUDELA František, 4482, Cl, Kategorie 1, Talbot Lago, A6, A3, tréninková jízda 1, MČR Ecce Homo 2021, sobota, 2021-04-24

Ecce Homo 2021 se koná nejen jako mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu, ale také jako Autoklub MČR, Česká trofej ZAV, mistrovství Rakouska a mistrovství Evropy pro historické automobily.

Ve dnech 28.–30. května 2021 město Šternberk opět ožije a věříme, že u toho budete s námi!

Text: Bc. Milena Schärferová, TZ AMK Ecce Homo Šternberk v ÚAMK, foto: Milan Spurný 

Marek RYBNÍČEK, CZE, Liqui Moly Racing Team v ACR, Ecce Homo 2018 (foto: Milan Spurný)

KTM X-BOW GTX je poslední evolucí známého okruhového vozu. Uzavřená karoserie je vyrobena z uhlíkových vláken, v kabině nechybí homologovaná bezpečnostní klec podle specifikací FIA. Samozřejmosti je závodní skořepina, která je vyrobena z karbon-kevlaru. Nastavitelný volant dostal integrovaný displej, na němž řidič vidí všechny potřebné informace.

Okruhová verze téhle placky má hmotnost pouhých 1048 kilogramů a o pohon se stará turbodmychadlem přeplňovaný pětiválec zdvihového objemu 2,5 litru, který pochází od Audi. Motor je upravený a vyladěný na 530 koní a nabízí krouticí moment 650 Nm.

Marek Rybníček svolil k exkluzivnímu rozhovoru pro náš e-zin iRacingNews.cz, který není jen o jeho novém vrchařském speciálu, ale je to trochu pohled i do historie.

Redakce (Red): Marku, předně ti přeji za redakci hodně úspěchů s novým vozem, ale prvně si dovolím pobrouzdat trochu do historie. Na kopcích tě vídáme od roku 2003, jel jsi s 2litrovým fordem ve skupině Super Production, jak na ty časy vzpomínáš a dovedeš si představit s touto technikou závodit v roce 2021?

Marek Rybníček (MR): Na mé začátky se závoděním vzpomínám velmi rád, ale nebylo to vůbec jednoduché se dostat do kolotoče závodů, sehnat sponzory a snažit se podávat kvalitní výsledky. První sezona byla pouze o seznamování se se závody jako takovými a se závodním autem. Kdybych měl nyní závodit s escortem, se kterým jsem začínal závodit, tak bych dnes už mohl asi rovnou jezdit historiky.

#14 Rybníček Marek, CZE, VW Golf IV, Náměšť nad Oslavou 2005 (foto: Milan Spurný)

Red.: Pak tě fanoušci cca 2 sezony vídali krotit VW Golf, aby jsi od roku 2006 usedl do krásné závodní octavie – Škoda Octavia KM2000. Oba vozy jely ve skupině M, dají se s odstupem času a jistě do současnosti daleko většími jezdeckými zkušenostmi porovnat plusy a mínusy těchto dvou vozů?

MR: Volkswagen Golf byl už opravdový závodní speciál. Měl necelých 300 koní. Ale Škoda Octavia byla technicky ještě mnohem dál. Tam jsem poprvé vyzkoušel sekvenční převodovku, ze které jsem byl hodně nadšený. Nezvykem ale bylo sedět uprostřed vozu.

#46 Rybníček Marek, CZE, Škoda Octavia KM2000, Ecce Homo Šternberk 2006 (foto: Milan Spurný)

Red.: Od roku 2008 jsi opustil dvojkolky i 2litrové motory a přesedlal jsi na „přemotorované“ čtyřkolové Mitsubishi Colt Evo 550. Byla to skupina E1, vše děláno pro maximální výkon. Vzpomeneš si na úplně první pocit při první svezení, když jsi měl to přímé porovnání nové předchozí závodní techniky?

MR: Když jsem se poprvé svezl ve vozidle Mitsubishi Colt 4×4, které mělo 550 koní, tak jsem nestíhal ani řadit, jak to auto na mě bylo rychlé. Bylo to opravdu přemotorované monstrum. Z nuly na 100 km/h zrychlovalo za necelé 2 sekundy a z nuly na 200 km/h za 6 sekund. Ale docela rychle jsem se s vozem sžil, rychle jsem zvykl na ten velký výkon a hodně mě to tenkrát bavilo.

#10 Marek RYBNÍČEK, CZE, Mitsubishi Colt Evo 550, Ústí nad Orlicí 2008 (foto: Milan Spurný)

Red.: Potom jsi byl „Mišákům“ tak nějak věrný po delší dobu. Ale v roce 2016, to již není tak stará historie a pamatují si to mnozí fanoušci potulující se kolem kopcových závodů, již pilotuješ u Davida Komárka připravovaný Ford Fiesta WRC Evo. Co bylo hlavním důvodem? Mitshibushi už nešlo dále vyvíjet? V čem byla hlavní výhoda a důvod přechodu na Ford? 

MR: Ona vlastně fiesta byla z pohledu technicky mitsubishi, protože ve vozidle bylo téměř vše z vozu Mitsubishi Lancer. Důvodem změny karoserie byla úspora hmotnosti a lepší jízdní vlastnosti, proto ten přechod na karoserii vozu Ford.

Vítěz skupiny E2-SH: #5 RYBNÍČEK Marek, CZ, LIQUI MOLY RACING TEAM, E2-SH+3000, Ford FIESTA WRC EVO (foto: Milan Spurný)

Red.: S tím to vozem jsi startoval asi naposled na Ecce Homo ve Šternberku 2018. To jsi se vypracoval již v kvalitního vrchařského jezdce a „opanoval“ jsi skupinu E2-SH. Vítězství s tím tímto vozem bylo mnoho, ale kterých si ceníš nejvíc a proč?

MR: S vozem Fordem Fiesta jsem zažíval jedno z nejhezčích závodních období. Vyhrál jsem spoustu závodů a prvenství kterého si nejvíc cením, jsou prvenství na závodech mistrovství Evropy.

Vítěz skupiny E2-SH: #4 RYBNÍČEK Marek (CZ), Liqui Moly Racing Team, E2-SH+3000, Ford Fiesta WRC Evo (foto Tuul Spurná)

Red.: Potom jsi, pokud se nepletu, opět pod hlavičkou týmu Komvet Racing pokračoval cestou od čtyřkolky zpět ke dvojkolce. Sezona 2019 a nový vůz McLaren F1 Evo opět skupina E2-SH. Pokud to není tajné, jak ten nápad vznikl? Ford měl kupce, tak se stavěla „kapotovaná placka“, nebo to bylo opačně a kupec se sháněl až následně? Tato doba již minula, tak to asi nebude tajemství. S McLarenem jsi opět kraloval ve skupině E2-SH a na Ecce Homo jsi jezdil cca o osm až deset sekund rychlejší časy něž s Fordem Fiesta WRC Evo. V čem byla hlavní přednost dvojkolky?

#48 Marek RYBNÍČEK, CZE, ACCR Czech Team Liqui Moly, Mc F1 EVO, 2, E2-SH, -3000, C2, E2-SH-3000, Ecce Homo 2019, FIA European Hill Climb Championship (foto: Milan Spurný)

MR: Tak stavba McLarenu bylo úplně něco jiného než klasické závodní auto, zde se vlastně jednalo o vůz kategorie takzvaných „placek“, na kterou byla posazená střecha. Bylo to maximální využití předpisů, které nám dovolili postavit tohle auto. Bylo velmi rychle, i když se první sezónu stále vychytávaly nějaké věci. Tohle auto vážilo o 250 kg méně než fiesta a výkon mělo stejný, takže si dokážete představit tu výhodu.

#3 RYBNÍČEK Marek, CZ, ACČR Czech Team LIQUI MOLY, E2-SH-3000, Mc F1 Evo 2019 (foto: Milan Spurný)

Red.: Loňskou covidou sezonu jsi proimprovizoval s pronajatým vozem Škoda Fabia R5. Ale pojďme už k nové KáTéeMce. Můžeš v krátkosti představit nový speciál KTM X-BOW GTX – hmotnost, výkon a kroutící moment motoru, co převodovka, brzdy… technické parametry se mezi fanoušky jistě hodně probírají.

MR: Vůz KTM X-BOW GTX je tovární čistokrevný závodní automobil, který byl vyroben přímo v továrně KTM. Jedná se o závodní speciál s motorem Audi, pětiválec o objemu dva a půl litru. Výkon motoru je momentálně 530 koní a hmotnost vozidla bez jezdce je 1050 kg.

Nový speciál KTM X-BOW GTX pro závody do vrchu Marka Rybníčka

Red.: Rakouský speciál KTM X-BOW GTX vyhovuje na okruzích specifikaci kategorie GT2. Ty to máš pro „sprinterskou“ vrchařskou disciplínu, takže máš tam nějaké adekvátní úpravy? Okruhová verze má 120litrovou nádrž, to jistě neuživíš?

MR: Tento závodní speciál se dá porovnávat svojí výkonností a jízdními vlastnostmi s vozidly GT3 a uvidíme, jak tento speciál dokážeme připravit na závody do vrchu. Máme plnou podporu přímo z továrny KTM. Ježíš, teď ještě budeme muset pár věcí předělat či změnit, ale doufám, že se s tím dobře vypořádáme.

Nový speciál KTM X-BOW GTX pro závody do vrchu Marka Rybníčka

Red.: Po zavedení „Performance Factoru“ se vozy kategorie 1 rozdělily do pěti skupiny. Jak je na tom speciál KTM X-BOW GTX s hodnotou PF, do jaké skupiny ho to zařadí? Takže jaké budeš mít přímé konkurenty v mistrovství České republiky případně ME?

MR: Vozidlo patří podle PF do kategorie 2.

Red.: Vloni jsi jezdil v týmu Vaška Janíka, jak to bude letos? Spolupráce bude pokračovat nebo pojedeš pod svou „hlavičkou“? Je jasné, že vše závisí na opatřeních proti šíření koronaviru, ale máš v plánu jet MČR nebo i Evropu? Po jakých výsledcích by jsi rád pokukoval s novým vozem?

MR: V letošním roce budu stále spolupracovat a jezdit za tým Janík Motorsport. Auto si ale budu připravovat sám ve spolupráci s RTR Project.

Kokpit speciálu KTM X-BOW GTX pro závody do vrchu Marka Rybníčka

Red.: Pokud by vše klaplo a AMK Ecce Homo, momentálně čekající na vyjádření Národní sportovní agentury o povolení výjimky, uspořádal první závod sezony 24.–25. dubna – budeš s vozem KTM X-BOW GTX na startu?

MR: V letošním roce se v rámci testování nového vozu objevím pouze v závodech v České republice. Pokud by to situace dovolila a jely se některé závody mistrovství Evropy v okolí, tak bych rád na některý z nich vyrazil, pokud bych si byl jistý, že vozidlo dobře funguje a je konkurenceschopné. Všechno ukážou testy, které máme naplánované v příštích dnech a moc se na to těším. Nejdříve musíme vozidlo řádně otestovat na okruhu a potom vyrazit na přírodní trať, což určitě do pětadvacátého dubna nestihneme.

Děkuji Markovi Rybničkovi za vstřícný přístup k rozhovoru a budu se těšit na další setkání s ním a jeho novým rakouským speciálem KTM X-BOW GTX.

Připravil: Milan Spurný, foto: Milan Spurný a Tuul Spurná, archiv Marka Rybníčka

Původní kalendář mistrovství Evropy obsahoval 12 podniků od poloviny dubna do poloviny září. Devět z dvanácti podniků bylo oficiálně zrušeno 26. května v předvečer schůze komise Hill Climb Commission, aniž by organizátoři měli v úmyslu odložit svou akci na pozdější datum. Pokud se jde o vrchařský mezinárodní pohár (FIA IHCC), tak tři z jeho pěti závodních podniků již byly zrušeny.

Předseda FIA vrchařské komise, Imad Lahoud, řekl: „Je to velmi obtížné rozhodnutí, ale v konkrétním kontextu naší disciplíny rozumné a umožní všem odložit veškeré úsilí do roku 2021. Příští sezóna závodů automobilů do vrchu přinese určitý podíl novinek a těšíme se na něj, zejména na kompletní zavedení Performance Factor pro uzavřená vozidla, která soutěží v kategorii 1 šampionátu, v poháru a na vrchařském podniku Masters.“

Text: Milan Spurný, foto: Milan Spurný, zdroj: fia.com

Jak jsme psali v článku z tréninku na Dobšinském kopci 2019 trať se z bezpečnostních důvodů letos zkrátila o 220 metrů a tak bylo již před závody jasné, že se letos ustanovený nový traťový rekord, akorát otázkou zůstávalo, kdo bude autorem.

Již po tréninku bylo jasné, že o nový rekord se poperou dva největší italští rivalové, obhájce titulu Merli (Osella FA30 Zytek LRM) a Faggioli (Norma M20 FC). To také potvrdila hned první závodní jízda, ve které Faggioli vysekl „zářez“ do nových historických dobšinských tabulek a to časem 2:10,515 (průměrná rychlost 181,77 km/h). Merli se musel sklonit o 0,610 sekundy. Další jezdci se poskládali v TOP10 absolutního pořadí takto: Lampert, Degasperi, Nevěřil, Vondrák P., Vítek, Rybníček, Bouduban, Trnka. Hned pět českých vrchařských zástupců bylo v první desítce.

#9 Simone FAGGIOLI, ITA, Best Lap SSD, Norma M20 FC, E2-SC-3000, Dobšinský kopec 2019, FIA EHCC

Jako perličku pořadatelů beru to, že jejich průměrná rychlost ve výsledcích při traťovém rekordu 187,840 km/h je nesprávná, neboť počítají nový čas a starou délku trati, hold asi někde udělali soudruzi na Slovensku chybu…

Fanoušci se mohli těšit na druhou závodní jízdu, zda Merli odpoví na hozenou rukavici a schylovalo se k dramatickému souboji. Ale o dramatický závod s postaralo deštivé počasí, které prvně posunulo start do druhé jízdy a nakonec i promluvilo do závěru samotné druhé jízdy. Merlimu voda nepomohla, ale uhájil svou druhou pozici absolutně a s přehledem vyhrál skupinu D/E2-SS. Za to Petr Vondrák (Osella PA21S Evo), který již na Ecce Homo byl „dvoulitrovým“ překvapením, tentokrát překvapil opět, když dojel absolutně třetí v evropském šampionátu a v domácím mistrovství deklasoval všechny a absolutně vyhrál, když na pódiu ho doplnil Dušan Nevěřil (Norma M20 FC) a třetí Petr Trnka (Ligier JS53 Evo2 LRM).

#17 Petr VONDRÁK, CZE, Petr Vondrák, Osella PA21 S Evo, E2-SC-2000, Dobšinský kopec 2019, FIA EHCC

Zpět k závodu evropskému šampionátu, jak to dopadlo ve skupinách? Ve skupině N potvrdil své sobotní kvality domácí Peter Jureňa a vyhrál rozdílem 2,992 sekundy před Italem Antoninem Migliuolem. Třetí Tomáš Vavřinec zaostal o 3,733 sekundy na vítěze skupiny, přičemž všichni jeli na vozech Mitsubishi Lancer Evo IX.

#83 Peter Jureňa, SVK, Mitsubishi Lancer Evo IX, N+3000, Dobšinský kopec 2019, FIA EHCC

Skupinu A o „fous“ vyhrál Lukáš Vojáček (Subaru Impreza WRX STi), který o 1,321 sekundy dokázal porazit Itala Lucu Zuurbiera, který jede ale dvoulitrovou Hondu Civic Type-R. Třetí byl David Dědek, další jezdec s dvoulitrovým vozem, a to Alfa Romeo 147.

#67 Lukáš Vojáček, CZE, ACCR Czech Ennoble Team, Subaru Impreza WRX STI, A+3000, Dobšinský kopec 2019, FIA EHCC

Skupinu GT opanoval domácí jezdec Jan Miloň (McLaren 650S GT3), který na druhého Zdeňka Kmínka (Lamborghini Gallardo) dokázal nejet v součtu 40,423 sekundy. Třetí dojel Martin Jerman, který se evidentně učí se svým novým Lamborghini Huracan GT3, který chyboval na trati a ztratil 46,857 sekundy na vítěze GTéček.

#63 Jan Miloň, SVK, Jantar Team, McLaren 650S GT3, GT+3000, Dobšinský kopec 2019, FIA EHCC

Skupinu S20 tak nějak opanovali slovenští jezdci, první byl Vlastimil Majerčák (Ford Fiesta R5) a druhý Ivan Mutnansky (Mitshubishi Lancer Evo X R4) ztratil 5,023 sekundy. Na pódiu je doplnil Maďar László Hernádi (Mitsubishi Lancer Evo IX R4) jedoucí s chorvatskou licencí, ale ten už zaostal o 12,468 sekundy.

Ve skupině CN, která již patří do kategorie II, vyhrál jediný klasifikovaný jezdec v cíli Francouz Christian Bouvier (Wolf GB08), ale přesto získá plné body. Ital Marco Capucci (Osella PA 21 Evo) nedokončil druhou jízdu a krajan Dall’Oglio Alberto (Norma M20 FC) do první ani nenastoupil. Pravděpodobně byl patřičně „zamotivován“ a tak absolvoval alespoň jízdu druhou, aby splnil podmínku, že zahájil závod.

Skupina siluet E2-SH byla velmi silně obsazena, neboť se utkalo 11 vozů, ale o pódiové stupínky si to rozdali Marek Rybníček (McLaren F1 Evo), který vyhrál o 10,565 sekundy před druhým Čechem Danem Michlem (Lotus Elise). Až na třetí stupínek pustili Češi domácího matadora Igora Drotára (Škoda Fábia R5 DTRi), který zaostal o 10,731 sekundy, takže na Michla ztratil těsných 0,166 sekundy.

#33 Marek RYBNÍČEK, CZE, ACCR Czech Team Liqui Moly, Mc F1 EVO, E2-SH-3000, Dobšinský kopec 2019, FIA EHCC

Skupinu E2-SC vyhrál již zmiňovaný rekordman trati Simone Faggioli před druhým Petrem Vondrákem (-30,867 s). Třetí místo vybojoval Dušan Nevěřil (Norma M20 FC) se ztrátou 33,334 sekundy. V této silně obsazované skupině byli vidět i další Češi, když čtvrtý byl Petr Trnka a za ním hned další Petr, tentokrát Vítek. Takže v TOP5 sk. E2-SC hned 4 Češi, to je fantazie.

#11 Dušan NEVĚŘIL, CZE, Dušan Nevěřil, Norma M20 FC, E2-SC-3000, Dobšinský kopec 2019, FIA EHCC

Ve skupině D/E2-SS, jednosedadlových speciálů, bylo klasifikováno 6 jezdců. Zde druhý z Vondráků, bratr Martin, zůstal bramborový. Ale s dvoulitrovou formulí Tatuus Masters je to proti Osellám FA30 boj tak nějak jako proti větrným mlýnům.

#4 Martin VONDRÁK, CZE, Martin Vondrák, Tatuus Formula Masters, E2-SS-2000, Dobšinský kopec 2019, FIA EHCC

Vyhrál absolutně druhý obhájce titulu Ital Christin Merli, druhý dojel Rakušan Christopher Lampert (-18,035 s) a třetí pódiový stupínek si vyjel Merliho krajan Diego Degasperi (všichni Osella FA30), který zaostal 32,041 sekundy za vítězem skupiny.

#1 Christian MERLI, ITA, Christian Merli, Osella FA 30 Zytek LRM, D/E2-SS-3000, Dobšinský kopec 2019, FIA EHCC

Text: Milan Spurný, foto: Jan Škoda, zdroj: TZ Dobšinský kopec

A názory na zkrácení trati od těch nejkompetentnějších, tzn. samotných závodníků. „Nyní vyjedu z vracáku a jsem rovnou v cíli. Je to úplně jiný pocit,“ vypráví zkušený Igor Drotár. Většina závodníků ale potvrdila, že rozhodnutí zkrátit trať bylo rozumné a ve prospěch bezpečnosti. „Zkrácení cíle beru jako prospěšnou věc. Je to bezpečnější a také se auto trochu zchladí než zastavíme po projetí cílem,“ potvrdil Marek Rybníček (McLaren F1 EVO), ke kterému se přidal Jano Miloň: „Myslím si, že to obdobně cítíme všichni. Je dobře, že se cíl snížil. Auto je klidné a bezpečně dojede do cíle. Nikdo nemusí dobrzďovat na poslední chvíli.“

Marek Rybníček v debatě s Martinem Jermanem

Slova slovenských a českých jezdců potvrdili i rekordmani na této trati. „Určitě je to bezpečnější. Já jsem pro,“ přikyvoval Ital Christian Merli (Osella FA30 Zytek LRM). A co na to Simone? „Z bezpečnostních důvodů to bylo správné rozhodnuti, uvidíme ale, jak to ovlivní naše výkony,“ uvažoval nahlas Faggioli, který si také pochvaloval, že konečně našli správný „setup“ auta.

Protože krátce po zahájení druhé tréninkové jízdy začalo intenzivně pršet, přibližně hodinu a půl byl trénink přerušený, takže to ovlivnilo časy jezdců v druhém tréninku. Logicky nikdo nedokázal zlepšit časy z prvního tréninku, ve kterém kraloval Simone Faggioli (Norma M20 FC), který na zkrácené trati tak zapsal první nový traťový rekord časem 2:17,904 minuty (průměrná rychlost 172,0327 km/h).

Ve skupiny A byl nejrychlejší Ital Luca Zuurbier na voze Honda Civic Type-R před Davidem Dědkem na Alfa Romeo 147.

Skupinu N ovládl Ivo Holán (Mitsubishi Lancer Evo IX) před domácím matadorem Peterem Jureňou (Mitsubishi Lancer Evo IX) a třetím Tomášem Vavčincem (Mitsubishi Lancer Evo IX).

Ve skupině GT se na čele usadil domácí Jan Miloň (McLaren 650S GT3), druhý byl Martin Jerman na novém voze Lamborghini Huracan GT3 a třetí byl Zdeněk Kmínek na Lamborghini Gallardo po Martinu Jermanovi.

#64 Martin JERMAN, CZE, ACCR Czech Jerman Team, Lamborghini Huracan GT3, 1, GT, +3000, Dobšinský kopec 2019, FIA European Hill Climb Championship

V atraktivních siluetách E2-SH vedl Marek Rybníček (McLaren F1 Evo) před druhým Danem Michlem (Lotus Elise) a třetí byl domácí matador Igor Drotár (Škoda Fábia R5 DTRi).

#33 Marek RYBNÍČEK, CZE, ACCR Czech Team Liqui Moly, Mc F1 EVO, 2, E2-SH, -3000, C2, E2-SH-3000, Dobšinský kopec 2019, FIA European Hill Climb Championship

Ve skupine E2-SC se za Faggiolim usadil Dušan Nevěřil (Norma M20 FC) a třetí byl s dvoulitrovým vozem Ligier JS53 Evo2 LRM Petr Trnka. Skupinu D/E2-SS opanoval Ital Christian Merli (Osella FA30 Zytek LRM), druhý byl Rakušan Christopher Lampert (Osella FA 30) a třetí se usadil další Ital Diego Degasperi také na prototypu Osella FA30 Zytek.

Text: Milan Spurný, foto: Jan Škoda, zdroj: TZ Dobšinský kopec

Další novinkou je nový živičný koberec v prostorách depa. V návaznosti na to pořadatelé upozornili jezdce na zákaz kotvení servisních stanů vrtáním do asfaltu a používání barev na označování prostorů pod hrozbou pokuty 50 EUR. Páteční přejímkou prošlo cca 130 vozů a přesný počet bude znám v sobotu ráno. Z českých jezdců zde neuvidíme Miloše Beneše s jeho rychlou Osellou a také Vladimíra Vitvera s jeho vozem Audi. Ze zahraničních známých jmen fanoušci neuvidí Italy Fausto Bormoliniho a Renzo Napioneho, ale také nebude startovat Francouz Sebastien Petit.

Pátek před Dobšinským kopcem 2019

Autor a foto: Jan Škoda

Neselže-li technika nebo jezdec, je v Trentu už úspěchem dojet do cíle. Krásy této italské trati je vidět na videu v podání Jaroslava Mikeše a jeho Škody 130 RS.

Autor: Milan Spurný, video: Car Speedy Tv – youtube.com

Na start letošního závodu do vrchu Ecce Homo Šternberk 2019 se postavilo celkem devět žen a dívek. Devět statečných, které se vydaly do boje se silnějším pohlavím. Nejrychlejší čas z žen v jedné jízdě měla Kristýna Fillová, jako jediná nedokončila závod Martina Zoufalá. Více v tabulce, kterou jsem rozdělil na historická a moderní auta, a vytvořil jsem mini pořadí bez rozdílu zařazení do skupin. V tabulce chybí jméno Gabriely Sajlerové, která v rakouském Rechbergu dosáhla na stupně vítězů, ale ve Šternberku nemohla startovat, protože ve druhém podniku letošního mistrovství ČR závodů automobilů do vrchu v Náměšti nad Oslavou měla těžkou nehodu.

Přehled

A na závěr, za volantem vypadaly všechny k nerozeznání od svých kolegů a tak jsem si počkal, až si sundají helmy a podívají se do objektivu, tedy některé.

#1 Christian MERLI, ITA, Christian Merli, Osella FA 30 Zytek LRM, 2, D/E2-SS, -3000

Obhájce evropském titulu Merli (Osella FA30 Zytek LRM) letos kraluje a již tréninkové jízdy ve Šternberku jasně ukázaly, že je opravdu ve velké formě, když atakoval vlastní traťový rekord 2:41,37 a po celý závodní víkend „ujížděl“ Faggiolimu (Norma M20 FC). V první soutěžní jízdě na trati o délce 7800 metrů předhodil Simonemu čas 2:42,290, tak rychle Faggioli na Ecce Homo ještě nejel a taky bohužel nedokázal reagovat. Christian si tak vybudoval náskok čtyři a půl sekundy do druhé závodní jízdy. Bylo jasné, že pokud Merli na Oselle svůj výkon zopakuje, vítězství mu nikdo nevezme.

#15 Simone FAGGIOLI, ITA, Best Lap SSD, Norma M20 FC, 2, E2-SC, -3000

Díky početným nehodám a jednomu hašení hořícího vozu se častokrát závod přerušoval a závodní program se tak natahoval až o několik hodin. Navíc nedělní teploty vyšplhaly k 30 °C a tak si motorističtí fanoušci závody užili do pozdních hodin. A stálo to určitě za to, neboť cca v 18:40 hodin se na start postavil poslední pilot závodu a vítěz první jízdy Christian Merli. Při západu slunce doslova „vylétl“ do cíle a ukrojil z loňského traťového rekordu dalších 1,44 sekundy. Slovy komentátora Martina Straky, prostě: „Grande Finale se vším všudy!“

Co dodat? Nic. Letošní Ecce Homo ovládli Italové – Merli, Faggioli a Degasperi. Pro Merliho je to další smeč a pomyslně vede 5:0 – pět závodů a pět absolutních prvenství.

Z Čechů nejlepší pátý Miloš Beneš

Ano, čtvrtá Osella FA30 v top 5 byla právě ta z GSM Racing týmu, pilotovaná Milošem Benešem, kterému obzvláště v první závodní jízdě zdatně sekundoval nakonec sedmý domácí jezdec Václav Janík, když prvním časem 2:51,790 na Beneše ztratil pouhých 0,51 sekundy. Monoposty Osella tak kralují v letošním evropském šampionátu a fanoušci jen čekají, zda francouzská Norma něco vymyslí.

#3 Miloš BENEŠ, CZE, GMS Racing Team, Osella FA 30, 2, D/E2-SS, -3000, C3, E2-SS-3000

Za Janíkem na osmém místě byl další z Čechů Dušan Nevěřil na své obstarožní Normě M20 FC.

„Dvoulitrové“ překvapení se jmenuje Petr Vondrák

Tichým překvapením, které přehlušil Merliho rekord tratě, byl Petr Vondrák ve 2litrové Oselle PA21 S. Poprvé na Ecce Homo dokázal vyvést dvoulitrový vůz pod čas 3 minut a to rovnou za 2:59,180. Dokázal dojet na 11. absolutním místě, nechal za sebou i dvanáctého Petra Vítka s 3litrovou Osellou a přímého rivala ve třídě domácího Petra Trnku na voze Ligier JS53 Evo2 LRM, který byl třináctý.

#24 Petr VONDRAK, CZE, Petr Vondrak, Osella PA21 S, 2, E2-SC, -2000, C3, E2-SC-2000

Siluety v duchu souboje Rybníček versus Michl

Vítězství ve skupině E2-SH (siluety) nakonec pro sebe vybojoval Marek Rybníček na novém voze Mc F1 Evo, když dokázal za svými zády pomyslně udržet Dana Michla s Lotusem Elise, který v součtu ztratil 4,49 sekundy. O dalších deset sekund zpět a na bronzový stupínek vystoupal slovenský matador Igor Drotár (Škoda Fabia DTRi).

#48 Marek RYBNÍČEK, CZE, ACCR Czech Team Liqui Moly, Mc F1 EVO, 2, E2-SH, -3000, C2, E2-SH-3000, Ecce Homo 2019, FIA European Hill Climb Championship

V kategorii 1 nejrychlejší Jan Miloň

Krásné vozy skupiny GT, které se sešly na startu bohužel jen dva, patřily k nejrychlejším strojům v kategorii 1. Tuto kategorii s přehledem vyhrál slovenský jezdec Jan Miloň na voze McLaren 650S GT3.

#76 Jan MILOŇ, SVK, Jantar Team, McLaren 650S GT3, 1, GT, +3000, C1, E1+2000, Ecce Homo 2019, FIA European Hill Climb Championship

Druhé místo pro sebe vybojoval Ital Antonino Migliuolo, který byl nejrychlejší ve skupině N a vyhrál ji před Čechy Ivo Holanem a Tomášem Vavřincem, když všichni pilotovali Mitsubishi Lancer Evo IX.

#92 Antonino MIGLIUOLO, ITA, Antonino Migliuolo, Mitsubishi Lancer Evo IX, 1, N, +3000, Ecce Homo 2019, FIA European Hill Climb Championship

Ve skupině A se radoval Lukáš Vojáček a ve skupině S20 Slovák Ivan Mutňanský.

Bonucci na Oselle kraloval v historických vozech

Ital Uberto Bonucci (Osella PA9/90) je vždy velkým favoritem mezi historickými vozy a nebylo to jinak ani při letošním závodě Ecco Home. Bonucci opanoval historiky s náskokem přes 26 sekund před druhým Adamem Klusem na voze HSS March Audi Turbo Can-Am, který však nestartoval v rámci hodnocení historického ME, ale s přehledem vyhrál MČR.

#213 Uberto BONUCCI, ITA, Uberto Bonucci, Osella PA9/90, 4, D8+2000, C4, Ecce Homo 2019, FIA Historic Hill Climb Championship

Třetí absolutně byl další Ital Piero Lottini (Osella PA9/90) a „bramborový“ Jaroslav Prášek s Chevronem F2. Ten byl v hodnocení evropských historiků na třetím pódiovém stupínku.

#201 Adam KLUS, CZE, Adam Klus, HSS March Audi turbo Can Am, 5, E5-2000, C5, Ecce Homo 2019, FIA Historic Hill Climb Championship

#206 Jaroslav PRÁŠEK, CZE, GT2 Motorsport s.r.o., Chevron B42 F 2, 5, E3-2000, C5, Ecce Homo 2019, FIA Historic Hill Climb Championship

Autor: Milan Spurný, foto: Milan Spurný

I když Simone Faggioli vyhrál dvě ze tří závodních jízd ve čtvrtém podniku evropského šampionátu závodů do vrchu (FIA European Hill Climb Championship)ve Španělsku, přesto prohrál o 0,718 sekundy se svým krajanem Christianem Merlim. Po prvních čtyřek letošních podnicích, závodech ve Francii, Rakousku, Portugalsku a Španělku, je tedy stav italského souboje Merli vs. Faggioli 4:0 pro Merliho. Po loňském zisku titulu Merli potvrzuje, že i letos je enormně rychlý a překonává traťové rekordy jako na běžícím pásu.

Na krásném třetím místě v nejrychlejší vrchařské kategorii 2 je před Ecce Homo Vladimír Vitver, který má 79 bodů a na oba stobodové Italy ztrácí 21 bodů, resp. pouhých 14, pokud bychom již nyní škrtali jeden nejhorší výsledek z první poloviny šampionátu, kterou uzavírá podnik v německém Glasbachu. Vitver na svém Audi DTM TTR ve skupině E2-SH tak nějak doplácí na „nesparavedlivé“ bodování v závodech do vrchu. Pokud by skupiny E2-SC a E2-SS byly spojeny do jedné, což by výkony a časy, které oba hlavní italští aktéři jezdí, spíše odpovídalo realitě u těchto závodních speciálů. Potom by „siluety“ více promlouvaly do evropského šampionátu kategorie 2, což by bylo více jak prospěšné.

Dle informací na facebookovém profilu Vládi Vitvera ho letos na Ecce Homo neuvidíme, což je jistě veliká škoda.

Nyní jen zbývá doufat v dobré počasí, které nepokazí jediný závod ME na českém území a spousty fanoušků této vrchařské motoristické disciplíny.

Autor: Milan Spurný, foto: Milan Spurný

Oproti prvnímu závodu ve Francii, se tábor českých jezdců podstatně rozrostl.  Do Rechbergu zamířili Gábina a Filip Sajlerovi oba s Mitsubishi, David Dědek s Alfou Romeo, František Ančik s BMW, Vieroslav Cvček s Š-Fábií, Jiřím Osmera s VW Scirocco, Michal Kretz s Fordem Fokusem, Jiří Theimers Peugeotem, Marek Rybníček s Mc F 1 EVO, Dan Michl s Lotusem Elise, Pavel Kotek s BMW, Michal Novicky s Ligierem, Petr Vítek s Osellou, Dušan Navrátil s Normou a Martin Vondrák s formulí Tatuus. Původně ještě měli startovat Jaroslav Malý a Martin Jerman. Jak víme, Martin ve Francii nedojel a oprava motoru se do závodu v Rakousku nestihla. Jak jsem se v depu dozvěděl, dcera Gábina s manželem Filipem se původně do Rechberku přihlásili jen kvůli Martinovi, ale ten však nemohl přijet. Aby nebylo schválnostem konec, při přejímce obou vozů technici zjistili nesrovnalosti v homologaci sedaček, a tak tým musel narychlo pro oba jezdce sehnat nové sedačky. To nebylo ještě vše. Kvůli problémům s motorem v sobotu Gábina nakonec neodjela ani jednu tréninkovou jízdu, ale i přesto ji organizátoři umožnili startovat v neděli. A úspěšně. Gábina byla ve skupině „N“ třetí a Filip byl ještě o stupínek lepší. Z dalších byli úspěšní Lukáš Vojáček, který vyhrál ve skupině „A“,  a Marek Rybníček vyhrál skupinu E2-SH (siluety).  V této skupině Češi na stupně vítězů nepustili nikoho dalšího. Druhý skončil Vladimír Vitver a třetí Dan Michl, který se do kolotoče závodů do vrchu vrátil po delší odmlce. Ve startovní listině bychom marně hledali slavné jméno Miroslava Adámka, který v létě oslaví osmdesát let. Přestože již ukončil svou kariéru, přijal však pozvání pořadatelů a startoval ve všech jízdách  jako předjezdec se startovním číslem 004. Dosahoval časy okolo 2:55 min. (celkově pod 6 min.), se kterým by ve výsledkové listině  ostudu neudělal.

A na závěr trocha čísel. Do závodu se přihlásilo 264 jezdců ve všech kategorií. Po přejímce se počet zmenšil na 243 účastníků a ke startu závodu nakonec nastoupilo 80 jezdců s historickými vozidly a 152 s moderními vozy. V rámci evropského šampionátu odstartovalo 65 vozidel a klasifikovánom bylo 59. K závodu se akreditovalo 70 novinářů ze šeti různých zemí (AUT, CZE, DEU, CHE, FRA, SVK).

Přehled vítězů v jednotlivých skupinách

Kalendář 2019 – FIA EHCC (European Hill Climb Championship)

Po druhém evropském podniku v rakouském Rechbergu následuje ještě deset závodů soudobých vozů, kde jistě nebude o atraktivní souboje nouze.

Dále připomínáme zbylé podniky mistrovství Evropy závodů automobilů do vrchu.

Zdroj: rechberg-rennen.at, vrchy.com

V sobotu na účastníky Dobšinského kopce 2018, jediného slovenského podniku zařazeného do šampionátu FIA EHCC a FIA HHCC, ale také závodu započítávaného do mistrovství České republiky, čekaly dvě tréninkové jízdy.

Stejně jako první, tak i druhou vyhrál s přehledem Ital Christina Merli na monopostu Osella FA 30 Zytek LRM před svým krajanem Simone Faggiolim na voze Norma M20 FC. Za duem Italů se usadili dva nejrychlejší z Čechů, a to Miloš Beneš a Dušan Nevěřil.

Z tréninkové top desítky byla hned polovina Čechů, takže pro pro českého fanouška byl opravdu optimistický pohled. Na 7. pozici senzačně Petr Trnka na 2litrovém Ligieru, na 8. pozici „věčný smolař“ Petr Vítek a hned za ním nejrychlejší ze siluet Vladimír Vitver na svém Audi TT-R DTM.

Na Dobšinském kopci padl opět traťový rekord v podání vítězného Merliho

Těsně před závěrem první závodní jízdy dorazila do startovního prostoru pro natěšené diváky smutná zpráva, že loňský traťový rekordman nenastoupí do závodu z důvodu poruchy motoru jeho Normy M20 FC.

První jízdu vyhrál s přehledem Christian Merli s komfortním náskokem 8,891 sekundy před Dušanem Nevěřilem (Norma M20 FC), když v tréninku rychlejší krajan Miloš Beneš chyboval, udělal na trati hodiny a přišel o zadní křídlo své Oselly FA 30. Na třetím místě se usadil Guy Demuth (LUX) na dalším stroji Norma. Petr Trnka se vyšvihl na „senzační“ průběžné páté místo v absolutním pořadí, přestože pilotuje 2litrový monopost Ligier.

První desítku absolutního pořadí uzavřel Marek Rybníček (Ford WRC EVO), který se ujal vedení ve skupině E2-SH, když za sebou nechal Vladimíra Vitvera.

Další krok za titulem pro Merliho a Osellu?

Druhá závodní jízda jen potvrdila letošní formu Christiana Merliho, který své vítězství korunoval novým traťovým rekordem, když časovou „laťku“ nastavil na hodnotu 2:15,425 a překonal tak loňský rekord Faggioliho o 0,358 sekndy.

Lucemburčan Guy Demuth se zlepšoval v Dobšiné každou svou jízdou, až nakonec pokazil radost Dušanovi Nevěřilovi, které dokázal v součtu překonat a sebral mu druhé místo v absolutním pořadí. Dušan Nevěřil se musel spokojit i tak se senzační třetí pozicí absolutně a byl druhý v E2-SC. Petr Vítek (Osella PA 30), který snad už překonal smůlu v podobě technických problémů, dojel na krásném pátém místě, když zdolal Petra Trnku o 0,042 sekundy a ten tak obsadil 6. příčku. Své pořadí ve skupině E2-SH se ani po druhé jízdě nezměnilo a Vladimír Vitver nedokázal Marka Rybníčka porazit, takže si podělili o 10. a 11. absolutní místo.

V českém šampionátu nakonec vyhrál Dušan Nevěřil, druhý skončil jistě nadmíru spokojený Petr Vítek a třetí Petr Trnka se svým vozem Ligier JS53 Evo3 LRM.

Příští víkend se již koná další podnik evropského vrchařského šampionátu polská Limanowa.

Autor: Milan Spurný, foto: Tuul Spurná

Ecce Homo Šternberk – Faggioli ztrácí body, Merli kraluje a překonává rekordy

A taky naznačilo. Poslední dva ročníky bylo deštivé počasí zlobivým pánem a nebylo tomu jinak ani letos, když závěrečná jízda se jela na mokru a dešťové kapky brnkaly na nervy nejen závodníků.

Christin Merli ale stačil předvést letošní formu, jak svou tak i továrního monopostu Osella FA30, když překonal traťový rekord už ve druhé tréninkové jízdě zajetím času 2:42,510 (průměrná rychlost 172,7894 km/h). Simone Faggioli zaostal za krajanem o 7,530 sekundy a vše naznačovalo, že Merli bude těžko hledat rovnocenného soupeře také v závodě. Nejrychlejším z českých jezdců byl v tréninku Miloš Beneš (Osella FA30), když ztratil na prvního 9,410 sekundy a na druhého Faggioliho „pouhých“ 1,88 sekundy.

#1 Christian MERLI, ITA, Vimotorsport, Osella FA30 Zytek LRM, kat. II, D/E2-SS, -3000, EH 2018, FIA EHCC (foto: Milan Spurný)

Samotný závod již v první jízdě ukázal, kdo bude na letošním kopci Ecce Homo Šternberk pánem (nebo králem?). Merli dokázal překonat traťový rekord znovu a ustavil jeho aktuální hodnotu na čase 2:41,370 (prům. 174,0100 km/h). Za Italem se vytvořilo následující pořadí před druhou závodní jízdou:

2. Faggioli (ITA) 2:44,290
3. Beneš (CZE) 2:46,390
4. Janík (CZE) 2:48,410
5. Steiner (CH) 2:50,810
6. Lampert (AUT) 2:53,210
7. Nevěřil (CZE) 2:54,240
8. Degasperi (ITA) 2:56,450

Nikdo z dalších jezdců se už pod čas 3 minut nedostal. I tak to byl krásný pohled, když v absolutní TOP 8 byli hned tři Češi.

#2 Miloš BENEŠ, CZE, GMS Czech National Team, Osella FA30, kat. II, D/E2-SS, -3000 , EH 2018, FIA EHCC (foto: Tuul Spurná)

Ale „férové“ závodění ve druhé jízdě pokazil déšť. Rychlík Merli byl i na mokru nejrychlejší, ale za ním si déšť již s pořadím pěkně pohrál. Faggioli se v dešťové loterii musel sklonit před domácím Vaškem Janíkem, který ho senzačně odsunul na třetí místo absolutního pořadí, taky je přímým Faggioliho soupeřem ve skupině E2-SC, kde ho připravil o 25 vítězných bodů a nadělal tak Italovi další vrásky s obhajobou evropského titulu. Navíc asi Faggioliho myšlenky již směřují do Colorada, kde se bude účastnit legendárního závodu Pikes Peak s Normou M20FC. Ale pro Janíka do je jistě životní úspěch na Ecce Homo.

#20 Václav JANÍK, CZE, Nutrend ACCR Czech Team, Norma M20FC, kat. II, E2-SC, -3000, EH 2018, FIA EHCC (foto: Milan Spurný)

A protože Andrea Bormolini (Osella PA20) opět vyhrál za plné body skupinu CN, bylo jasné, že do šestého závodu šampionátu v německého Glasbachu jet ani nemusí, když z prvních pěti podniků získal 125 bodů. To nejde říct o jeho dvou krajanech. Faggioli „ztratil“ body hned v prvním závodě ve Francii, kde ho ve skupině E2-SC porazil Sébatien Petit a teď další ztráta ve Šternberku. Merli si vybral svou smůlu v španělském Al Fitu, kde si připsal nula bodů díky technické závadě na Oselle FA30.

#31 Andrea BORMOLINI, ITA, Bormolini Andrea, Osella PA20, kat. II, CN, -3000, EH 2018, FIA EHCC (foto: Milan Spurný)

ADAC Glasbach – pro některé poslední šance na body

Německý Glasbach hostil šestý podnik letošního evropského vrchařského šampionátu a uzavíral jeho první polovinu. A právě tento závod byl poslední šancí pro ty, kdo v prvních pěti nedokázali bodovat dle svých představ.

To se týkalo i Christiana Merliho, který pokud chtěl pomýšlet na vysněný evropský titul v kategorii 2, musel si ze skupiny E2-SS odvést plný počet bodů. Jen tak mohl „zapomenou“ na španělský nulový bodový příděl. To se mu také podařilo a po Ecce Homu kraloval také v Německu. S přehledem vyhrál před Sébastianem Petitem o 7,288 sekundy v absolutním pořadí. Petit vyhrál skupinu E2-SC a po své neúčasti na Ecce a nyní neúčasti Faggioli opět v E2-SC zabodoval naplno a připsal si 25 bodů.

Po Ecce Homu i v Glasbachu naplno zabodoval také čeký jezdec Vladimír Vitver (AUDI TT-R DTM) ve skupině E2-SH, který také soupeří o titul v kategorii 2. To Vitvera vyneslo v polovině šampionátu na třetí průběžné místo se 118 body, když o první dvě místa se dělí se shodným počtem 125 bodů Italové Bormolini (sk. SC) a Merli (sk. E2-SS). Faggioli (sk. E2-SC) se již „propadl“ na čtvrtou pozici se 111 body a pátý je nyní Petit (sk. E2-SC) má 101 bod.

#40 Vladimír VITVER, CZE, ACCR Czech SVC Group Team, Audi TTR- DTM, kat. II, E2-SH, +3000, EH 2018, FIA EHCC (foto: Tuul Spurná)

Průběrné pořadí FIA European Hill Climb Championship 2018, kat. 2, polovina sezony

Druhá polovina mistrovství Evropy klepe na dveře

Čas letí neúprosným tempem, kalendáře závodů různých motoristických disciplín jsou nabité k prasknutí a vše asi stihnout nejde.

Druhá polovina evropského šampionátu závodu automobilů do vrchu začne již příští víkend (23.–24. 6.) v Itálii na Coppa Paolino Teodori. Přestože jde o italský podnik, bude ochuzen o domácího matadora Faggioliho, který stejný víkend bude závodit v Colorádu na 96. ročníku legendárního Pikes Peak International Hill Climb a tak si připíše nula bodů do mistrovství Evropy. Kolik bodů a jaké pořadí vybojují jeho rivalové v kategorii 2, tak to si musíme ještě týden počkat.

Autor: Milan Spurný, foto: Tuul Spurná, Milan Spurný

Andrea Bormolini průběžně vede kategorii 2

Fanoušci se jistě těší na ty nejrychlejší piloty a vše nasvědčuje tomu, že také letos bude vrcholem závodu ve Šterneberku souboj dvou Italů, fenomenálních vrchařských pilotů, loňského vítěze Simone Faggioliho (Norma M20 FC) a druhého Christiana Merliho (Osella FA30).

Jenže po čtyřech předchozích podnicích přijíždí do Šternberku jako průběžný lídr kategorie 2 jejich krajan Andrea Bormolini (Osella PA20), který boduje ve skupině CN. Bormolini byl zatím jediným, který „proklouzl“ probíhajícím šampionátem bez jezdeckých či technických problémů a tak 4krát bodoval naplno

To nejde říct o dvou nejrychlejších Italech, neboť Faggioli „ztratil“ body hned v prvním závodě ve Francii, kde ho ve skupině E2-SC porazil Sébatien Petit, který vyhrál i absolutně. Krajan Merli si vybral svou „slabší chvilku“ v posledním španělském závodu Al Fito. Tréninky opanoval a vyhrál i první jízdu, ale cíl druhé jízdy nespatřil díky prasklé poloose a připsal si tak nula bodů.

Průběžné pořadí kategorie 2

1. Bormolini (ITA), CN, 100 bodů
2. Faggioli (ITA), E2-SC, 93 b.
3. Petit (FRA), E2-SC, 76 b.
4. Merli (ITA), E2-SS, 75 b.
5. Capucci (ITA), CN, 72 b.
6. Vitver (CZE), E2-SH 68 b.

Ale pravidla mistrovství Evropy automobilů do vrchu každému jezdci umožňují „škrtnout“ si jeden výsledek z první i druhé poloviny šampionátu (6 + 6 závodů), tak do finálového bodového součtu lze použít 5 lepších výsledků z každé poloviny sezony.

Toto pravidlo, pokud již před závodem Ecce Homo provedeme „škrtnutí“ špatného výsledku, rapidně změní průběžnou tabulku šampionátu v kategorii 2.

1.–3. Bormolini (ITA / CN), Faggioli (ITA / E2-SC), Merli (ITA / E2-SS) 75 bodů
4. Vitver (CZE / E2-SH) 68 b.
5. Petit (FRA / E2-SC) 61 b.
6. De Gasperi (ITA / E2-SS) 58 b.
7. Capucci (ITA / CN) 54 b.

Bude Andrea Bormolini čtvrtým mušketýrem?

Tak to vypadá, že již jsme našli čtvrtého mušketýra evropského vrchařského šampionátu (viz článek Hledání čtvrtého mušketýra). Protože Sébatien Petit do Šternberku nepřijede, tak velkým konkurentem bude Faggiolimu a Merlimu je jejich krajan Andrea Bormolini. Zatím jede bez chyb a boduje naplno, přestože jede ve skupině CN, která v dnešní době je tak nějak „za zenitem“ a nepatří k absolutně nejrychlejší závodní skupině vozů, momentálně je největším protivníkem v boji o mistrovský titul v kategorii 2.

Závěrem

Letošní 113. ročník Ecce Homo Šternberk 2018 (38. ročník ME) je opět nabitý zvučnými jmény a hlavně krásnými závodními vozy současnosti, ale i historiky z doby minulé. Je zřejmé, že se opět bude na co koukat, pro mě i co fotit.

Všem závodníkům zbývá již jen popřát, ať je nepotkají technické problémy a mají krásné, ale hlavně „regulérní“ počasí.

Autor: Milan Spurný, foto: Tuul Spurná 

Christian Merli opanoval tréninkové jízdy na Dobšinském kopci

V tréninku byl jasně nejrychlejším jezdcem celého startovního pole Ital Christina Merli se speciálem Osella FA30, který dosáhl nejrychlejšího času 2:21,794 a porazil svého největšího rivala, obhájce titulu evropského šampiona, krajana Simone Faggioliho na voze Norma M20 FC o 1,726 sekundy. Na pomyslnou bronzovou pozici v absolutním pořadí se v tréninku probojoval český pilot Dušan Nevěřil (Norma M20 FC).

#2 Christian MERLI, ITA, MERLI CHRISTIAN, OSELLA FA30, cat. 2, D/E2-SS, -3000, FIA EHCC Dobšinský kopec 2017, foto Tuul Spurná

Trojce Merli, Faggioli a Nevěřil vytvořila současně tréninkové pořadí jezdců pro evropský vrchařský šampionát FIA EHCC.

#6 Dušan NEVĚŘIL, CZE, Speedmaster racing team s r.o., Norma M20FC, cat. 2, E2-SC, -3000, FIA EHCC Dobšinský kopec 2017

Mezi historickými vozy, které se účastnily šampionátu FIA European Historic Hill Climb Championship, v tréninku opět předvedl své kvality další Ital Uberto Bonucci (Osella PA 9/90), který časem 2:53,224 jasně trénink ovládl. Druhý byl jeho krajan Giuliano Palmeri na voze De tomaso Pantera (3:17,105) a třetí byl další Ital Roberto Gorni na voze Osella PA N (3:21,409). Trénink šampionátu historiků tak ovládlo trio Italů.

#116 Uberto BONUCCI, ITA, BONUCCI UBERTO, OSELLA PA 9/90, C4, D8, FIA HHCC Dobšinský kopec 2017, foto: Milan Spurný

Úvodní tréninková jízda proběhla bez větších problémů, byla přerušena pouze dvakrát, a to z důvodu technických poruch dvou vozidel.

Druhá tréninková jízda byla již komplikovanější, neboť jedno ze závodních vozidel okusilo tvrdost svodidel, ale naštěstí to odnesly jen plechy a ne jezdec. Než se uklidila závodní trať, aby se mohlo pokračovat, začalo úřadovat počasí. Kvůli prudkému dešti musel být druhý trénink přerušený na „nekonečně trvajících“ 80 minut. Po dešťové přeháňce opět vysvitlo na dobšinskou trať slunce, a ta relativně rychle oschla, takže závěr startovního pole s nejrychlejšími speciály již startoval za opravdu korektních podmínek.

Padající déšť zahalil Dobšinský kopec, foto: Milan Spurný

První jízda – 2x překonaný traťový rekord, Simone Faggioli prolétl Dobšinský kopec nejrychleji v historii

Nedělní 8. závod evropského vrchařského šampionátu Dobšinský kopec 2017 byl opravdu špičkovým motoristickým zážitkem pro mnoho motoristických fanoušků.

Již první závodní jízda přinesla velmi dramatické souboje a vše vyvrcholilo v samotném závěru, kdy se na start postavili největší rivalové a favorité na titul v kategorii 2, Italové Merli a Faggioli.

#1 Simone FAGGIOLI, ITA, BEST LAP SSD, NORMA M20 FC, cat. 2, E2-SC, -3000, FIA EHCC Dobšinský kopec 2017, foto: Tuul Spurná

Předposlední startující Christian Merli chtěl všem potvrdit své tréninkové ambice a „zatáhl“ takovým způsobem, že se v cíli objevil čas 2:17,030. Ano, tři roky starý rekord Faggioliho padl, byl překonán o 3,652 sekundy.

Diváci a fanoušci se konečně dočkali, neboť pár roků zpětně prostě nebyly vhodné klimatické podmínky na takové extrémně rychlé jízdy. Jenže to nebylo ještě vše. Uplynula minuta a do cíle přijel, tedy spíše přiletěl, devítinásobný evropský šampion Simone Faggioli a objevil se neskutečný čas 2:15,783 (což je průměrná rychlost 180,506 km/h).

Přesně tak, rekord trati po minutě padl znovu. Faggioli byl o dalších 1,247 sekundy rychlejší Merliho a držení traťového rekordu na Dobšinském kopci si vzal okamžitě zpět. Svůj starý rekord z roku 2014 posunul o úctyhodných 4,899 sekundy.

První dvě místa v absolutním pořadí jsou rozdělena a ze souboje o třetí nejlépe vyšel český jezdec Miloš Beneš (Osella FA30), který ho získal časem 2:23,253. Beneš na „raketového“ Faggioliho ztratil 7,470 sekundy, což možná vypadá příliš, ale při momentálním rozložení sil a výkonnosti dua Italů, je to asi maximum, co mohou ostatní závodníci „vyprodukovat“.

#29 Dan MICHL, CZE, Michl Motorsport Czech National team, Lotus Elise, cat. 2, E2-SH, -3000, FIA EHCC Dobšinský kopec 2017, foto: Tuul Spurná

Nejrychlejším jezdcem první jízdy s „plechovým“ vozem byl Dan Michl s Lotusem Elise (skupina E2-SH), kterému odpadl jeho velký rival Vladimír Vitver (Audi TT-R DTM) pro poruchu motoru a do závodu již ani nenastoupil. Konkurovat se mu snažil Marek Rybníček s vozem Ford Fiesta WRC EVO, ale zaostal za Michlem o 5,682 sekundy.

Druhá jízda – Faggioli vítězí, třetí Miloš Beneš nejlepším Čechem na Dobšinském kopci 2017

Dobšinský kopec 2017 měl neskutečně napínavou dvojici závodních jízd, rekord tratě padal doslova z minuty na minutu.
Srovnatelné drama proběhlo také během druhé soutěžní jízdy, to když se nad Dobšinský kopec začaly stahovat opět bouřkové mraky. Otázkou bylo, zda vydrží suchá trať až do konce, nebo v závěru pokropí trať blížící se déšť. Tato otázka dělala velké starosti mezi nejrychlejšími jezdci, ale také mezi fanoušky po celém kopci.

Drama ještě „vyšperkoval“ Jiří Špalek, když z motoru jeho Normy M20 F na konci šesté zatáčky vyšla rána a vytekl olej na trať. Na startu zůstávalo posledních šest jezdců, začal úklid zaolejované trati a déšť se nemilosrdně přibližoval. Pochvalu jistě zaslouží organizátoři podniku, kteří relativně velmi rychle dokázali trať očistit alespoň do stavu, že šlo pokračovat v závodě za suchých podmínek.

Olej na trati a jeho čištění, foto: Milan Spurný

Vše nakonec dopadlo dobře a déšť pro tentokráte trochu posečkal. Poslední závodníci stačili odjet svou druhou jízdu za regulérních podmínek, ale těžká mračna pustily první dešťové kapky až po projetí posledního soutěžícího cílem. Následně Dobšinou doslova zalilo množství vody, valící se dolů kopcem.

#15 Denis SUJA, SVK, SLOVAK NATIONAL HILLCLIMB TEAM, TATUUS FR2000, cat. 2, D/E2-SS, -2000, FIA EHCC Dobšinský kopec 2017, foto: Milan Spurný

Nejrychlejší čas také v druhé jízdě měl staronový traťový rekordman Simone Faggioli (Norma M20 FC), přičemž zajel pouze o 0,035 sekundy pomaleji jak v první jízdě a to mu přineslo již páté absolutní vítězství na Dobšinském kopci. Druhá pozice ve druhé jízdě, ale také i celkově v závodě, patřila jeho krajanovi Christianu Merlimu (Osella FA30). Ten zaostal za vítězem v součtu časů 2,318 sekundy. Třetí místo v absolutním pořadí si z letošního Dobšinského kopce veze Čech Miloš Beneš (Osella FA30), který zaostal za Faggiolim o 18,043 sekundy, ale to stačilo na absolutní vítězství v českém šampionátu.

#3 Miloš BENEŠ, CZE, GMS CZECH NATIONAL TEAM, Osella FA30, cat. 2, D/E2-SS, -3000, FIA EHCC Dobšinský kopec 2017, foto: Milan Spurný

Stupně vítězů na Dobšinském kopci 2017 – zleva Christina Merli (ITA), Simone Faggioli (ITA) a Miloš Beneš (CZE), foto: Jan Škoda

V nejlepší desítce absolutního pořadí se podařilo hned polovině, tj. 5 jezdcům, zlepšit v druhé jízdě svůj čas z jízdy první. Christian Merli se zlepšil na své maximum 2:16,889, což by také opět stačilo k překonání starého traťového rekordu z roku 2014. Nejvyšší maximální rychlost byla v první jízdě naměřena Davidu Komárkovi (Norma M20 FC KOMVET) 267,658 km/h. V plechových autech Marek Rybníček (Ford Fiesta WRC EVO) zajel rekordní „maximálku“ 264,706 km/h.

#7 David KOMÁREK, CZE, LIQUI MOLY RACING, NORMA M20FC KOMVET, cat. 2, E2-SC, -3000, FIA EHCC Dobšinský kopec 2017, foto: Milan Spurný

V mistrovství Evropy historických vozidel se nejlépe podařilo zdolat trať Dobšinského kopce Italovi Uberte Bonuccimu (Oselle PA990). Druhým a třetím absolutním historikem byli krajani Giuliano Palmer (De tomaso Pantera) a Robertem Gorna (Osella PA N).

Autor: Milan Spurný, foto: Tuul a Milan Spurný, Jan Škoda

Absolutní vítězství vybojoval Christina Merli (Osella FA30), který druhého krajana Simone Faggiolio (Norma M20FC) porazil 3,611 sekundy. Na třetí pódiový stupínek se postavil český reprezentant Miloš Beneš (Osella FA30).

Souboj italských rivalů v kategorii 2 je stále bodově nerozhodný a k osmému podniku FIA EHCC – XXXIV. Dobšinský kopec 2017 – přijíždějí se skórem 150 : 150 bodů. Jako třetí v průběžném pořadí kategorie 2 je před Dobšinským kopcem stále Vladimír Vitver (Audi TT-R DTM), který po pátém místu na Hill Climb Limanowa ve skupině E2-SH má nyní 121 bodů.

#32 VITVER Vladimír (CZE), SVC Czech National Team, Audi TT-R DTM V8, cat. 2, E2-SH, 4000 (foto: Tuul Spurná)

Pro nejednoho motoristického fanouška bude opět zajímavý souboj mezi jezdci skupiny E2-SH siluety, kde se opět potkají v Polsku druhý Jiří Los (Mitsubishi Lancer EVO IX), třetí Dan Michl (Lotus Elise), pátý Vladimír Vitver a doplní je Marek Rybníček (Fiesta WRC EVO), který na Hill Climb Limanowa nestartoval.

Tomáš Vavřinec jede na Dobšinský kopec jako lídr kategorie 1

Tomáš Vavřinec (Mitsubishi Lancer EVO IX) dokázal v Polsku vybojovat ve skupině N druhé místo, když zaostal o 4,145 sekundy za vítězným Polákem Rafalem Serafinowiczem. Ale toto druhé místo a zisk 18 bodů ho posunulo do čela kategorie 1. Jako lídr kategorie 1 pojede nyní Vavřinec na Dobšinský kopec s počtem 100,5 bodů, když předběhl ve vedení Rakušana Tessitoreho (Audi R8 LMS GT3). Ten má po závodě Limanowa 94 bodů a na třetí průběžnou pozici kategorie 1 se před Dobšinským kopcem dostal Slovák Ján Miloň (BMW Z4 GT3), který na Hill Climb Limanowa vyhrál skupinu GT, připsal si 12,5 bodů a má tak již celkem 87,5 bodů.

#103 VAVŘINEC Tomáš (CZ), Tomáš Vavřinec, Mitsubishi Lancer EVO IX, N, 3395 ccm (foto: Milan Spurný)

Jak se blížil termín uzávěrky, tak se pěkně rozšířilo startovní pole. Počet přihlášených je 142, takže se vrchařští fanoušci mohou těšit na jistě kvalitní závodní víkend.

XXXIV. Dobšinský kopec 2017 opravdu již klepe na dveře, je potřeba jen popřát hladký průběh osmého podniku evropského šampionátu vrchařů a hlavně mít trochu štěstí, aby také vyšlo počasí.

Autor: Milan Spurný, foto: Tuul a Milan Spurný

Podle informací potkala smůla Miroslava Adámka, kterému „umřel“ motor cca 50 metrů před cílem první tréninkové jízdy, takže jeho účinkování v tomto závodě skončilo a již odjel zpět domů.

Pro úplnost ještě uvádím celý kalendář letošní evropské vrchařské sezony.

Kalendář European Hill Climb Championship 2017

Fotogalerie s krátkými informacemi ze sobotního Rechbergu

Pomníček Otakara Krámského

Autor: Milan Spurný, foto: Jan Škoda

Dešťová fotogalerie ME Dobšinský kopec 2016

Nikdo nevěřil, že bude počasí tak nepříznivé a bude ohrožovat celé závody, neboť to již vypadalo, že se nebude ani závodit. Déšť však nakonec přeci jen ustával a i když byla trať hodně mokrá, podmínky se zlepšily natolik, že umožnily zahájit první závodní jízdu, ale zpoždění nedělního harmonogramu nabralo 4,5hodinové zpoždění.

Naštěstí se první jízda nezdržovala a celkem plynule se odjela. Pro organizátory přišlo druhé těžké rozhodování, zda vůbec odstartovat druhou závodní jízdu. Doba byla pokročilá a počasí více jak nejisté, přesto se pořadatelé, po konzultaci se soutěžícími, rozhodli odstartovat i druhou jízdu.

Dobšinský kopec 2016 navzdory nepříznivému počasí s přehledem opanoval, italský rychlík a trojnásobný dobšinský vítěz, Simone Faggioli (Norma M20FC), který porazil druhého krajana Paride Macaria (Osella FA30) o 2,407 sekundy. Macario se může ale pochlubit „malým skalpem“, neboť ve druhé jízdě Faggiolio pokořil, a to o pouhých 0,002 sekundy. Italské trio na pomyslném pódiu doplnil „až třetí“ Christian Merli (Osella FA30), který již na vítěze ztratil 6,936 sekundy a je v letošní sezoně nejvážnějším vyzyvatelem Simone Faggioliho. Ten si tak upevnil vedoucí postavení v evropském šampionátu.

Nejlepší čas 2:39,544 zajel #3 Paride Macario, ITA, Osella FA 30

V absolutním pořadí se za Italy umístila šestice Čechů, když nejrychlejším byl Vladimír Vitver (Audi TT-R DTM). Ten svedl překrásný a vyrovnaný souboj s Danem Michlem (Lotus Elise), který dokázal první jízdu vyhrát o 1,2 sekundy, ale ve druhé mu to Vitver vrátil, když byl rychlejší zase on o 1,91 sekundy.

Na šestém absolutním místě dojel Marek Rybníček (Ford WRC Evo) a až na sedmém a osmém místě dojela dvojce českých „placek“ Dušan Nevěřil (Norma M20FC) a David Komárek (Norma M20FC Evo). Úspěšné české zastoupení v TOP10 uzavíral Jiří Los (Mitsubishi Lancer Evo IX). Domácí slovenské jezdce „zachraňoval“ Igor Drotár (Škoda Fabia R5), který se již s více jak 51sekundovou ztrátou dokázal probojovat do TOP10 jako desátý absolutně.

Takže shrnutí Dobšinského kopce 2016 – déšť, déšť a déšť…, již po čtvrté vyhrál Simone Faggioli, v TOP3 pouze Italové, v TOP10 šest Čechů a až desátý domácí jezdec.

Foto: Jan Škoda